Oba chtěli utéct do Rakouska, ale zastavila je Železná opona. Roman Dzidycz byl v době úmrtí (v roce 1956) stár 26 let, zatímco Marian Grabowski v roce 1957 měl 24 let. Oba byli z Polska. Oba zabil elektrický proud, jejich těla byla navíc od zásahu proudem ohořelá. Velení Pohraniční stráže bylo dle dochovaných materiálů s průběhem zákroků spokojeno. Oba Poláci měli být pohřbeni v obci Březí, daleko od svých domovů, bez obřadu, jen za přítomnosti pohraničníků a obecního hrobníka. Podrobnosti ohledně úmrtí byly označeny jako „Tajné“ a „Přísně tajné“. Místa jejich pochování na hřbitově v obci Březí se mi nepodařilo dosud dohledat.

Aktualizace srpen 2024: Dobové dokumenty a protokoly získané z Archivu bezpečnostních složek (archiv Kanice u Brna) uvádějí, že Roman Dzidycz měl být narozen 20. dubna 1920, to ale dle nově získaných materiálů není správný údaj.

Při mém bádání v Polsku (přes IPN – Instytut Pamięci Narodowej) vyšlo najevo, že Roman Dzidycz se dle materiálů a evidenčních lístků narodil o 10 let a 10 dní později, tedy 30. dubna 1930. Jsou rovněž dostupné výpovědi z jeho předchozích pokusů o přechod hranic ve směru Polsko – ČSSR – Rakousko, tam je rovněž uváděno datum narození 30. dubna 1930.
V době jeho úmrtí na hranicích mu tak ve skutečnosti mělo být 26 let, nikoliv dříve uváděných 36 let.

V materiálech dosud dostupných v České republice jsou tak informace o věku a přesném datu narození Romana Dzidycze nesprávné. Tyto nesprávné údaje lze nalézt jak v materiálech státních institucí, tak i na různých informačních tabulích. Několik subjektů jsem o poznatcích z Polska informoval, ale reakce došla jen od Ústavu pro studium totalitních režimů s tím, že jejich články byly napsány již před mnoha lety.

Z toho důvodu v tomto článku tak ponechávám obě data narození Romana Dzidycze – v československých dobových materiálech nesprávně uváděné 20. dubna 1920, stejně jako to správné dle materiálů z Polska – 30. dubna 1930. Kdo, a z jakého důvodu se dopustil této záměny, anebo jestli šlo ze strany tehdejších úřadů v Československu o úmysl, se mi zjistit nepodařilo.

Každopádně místem narození Romana Dzidycze byl Chodaczków Wielki, oblast Tarnopol. Po skončení 2. světové války toto místo připadlo Sovětskému svazu / Ukrajině, a Poláci se museli povinně z této oblasti vystěhovat. Samotné místo narození Dzidycze v roce 1944 zažilo masakr svých obyvatel – v roce 1944 tam mělo být zavražděno několik set Poláků, viníkem měla být také 14. granátnická divize SS „Galizien“.  

Minimálně jeden z pohřbů měl navíc proběhnout ve večerních, vlastně spíše již nočních hodinách. Z obce Březí měl být tehdy přítomen hrobník František Vykydal.

Při podrobnějším čtení protokolů může někoho překvapit, jak nebezpečná a odlidštěná doba to byla, viz například použití fráze: „narušitel byl likvidován pomocí…“

Ostatně v dané době (50. léta) byl upraven služební předpis pro Pohraniční stráž, kdy její příslušníci měli povinnost „narušitele“ (tedy někoho, kdo se snaží dle tehdejších zákonů nelegálně překročit hranice země – lidé však často utíkali z Československa z politických, náboženských, stejně jako i ekonomických důvodů) „likvidovat“ (zabít) např. i za použití zbraně, pokud by se jej nepodařilo zadržet, anebo se nechtěl „narušitel“ vrátit zpět.

„Narušitelům“ měl být pohyb za hranice znemožněn také za pomoci různých technických opatření, jedním z několika byly i víceřadé drátěné zátarasy (některé z nich byly pod vysokým elektrickým napětím), skrytě umístěné nášlapné miny mrzačící a zabíjející lidi, anebo signální „nástražná osvěcovadla“.

Tento článek si neklade za cíl rozebírat téma „Železná opona“, ale chce jen upozornit na konkrétní příběhy, stejně jako není cílem tohoto článku nijak hodnotit pravidelné každoroční setkávání bývalých členů Pohraniční stráže i v obci Březí.

Pohraničníci a jejich pomocníci v obci Březí

V samotné obci Březí dosud žije řada občanů se zkušeností ze služby (ať už jako „záklaďáci“, tak i z povolání) v jednotkách Pohraniční stráže, ale nikdo neprojevil zájem se k této části historie obce / části jejich života ani obecně vyjádřit. Nepodařilo se mi v obci sehnat ani všeobecné vzpomínky členů „Pomocníků Pohraniční stráže“, ani „Mladých strážců hranic“, pouze potvrdili členství v těchto útvarech. Žádné strukturované informace obecně ve vztahu k obci Březí se mi nepodařilo získat, přestože je ověřené, že komunikace a setkávání někdejších členů probíhá jak osobně, tak i ve virtuálním prostoru, např. ve Facebookové skupině 4. brigáda PS Znojmo, stejně jako přes web Vojensko.cz.

Pokud by se podařilo někdy v budoucnu dodatečně získat jakékoliv informace, budou do tohoto článku doplněny.