V roce 1945 mělo být v Prátlsbrunu rozkradeno asi 5 kg zlata a nezjištěné množství stříbra, vyšetřovala to Státní bezpečnost
Zpřístupňování archivních dokumentů ve spojitosti s obcí Prátlsbrun mě dovedlo i ke spisu se jménem Karel Fišer, někdejšímu učiteli v obci Prátlsbrun, pak v obci Ivaň. Součástí jeho spisu je i materiál z 50. let, že v roce 1945 při osidlování obce Březí (před rokem 1950 obec Prátlsbrun) mělo být v usedlostech po Němcích zabaveno celkem asi 5 kg zlata a nezjištěné množství stříbra. Následně však toto měli údajně rozkrást tehdejší novoosídlenci: komisař Hladík, řídící učitel Mach, tajemník Polcar a Harcuba (v jiném nesouvisejícím dokumentu se objevuje varianta příjmení Hercuba).
Dle domněnky někdejší Státní bezpečnosti v Mikulově, o tomto skutku měl mít povědomost i bývalý učitel v obci Prátlsbrun, Karel Fišer, který měl být „nejlepčím přítelem“ někdejšího komisaře Hladíka v obci Prátlsbrun. Zmiňoval to v roce 1952 strážmistr Josef Chytrý, referent okrsku 4,OO StB II Mikulov.
Strážmistr Josef Chytrý tuto informaci zmiňoval v dokumentu s názvem „Kompromitující materiál“, který chtěl spolu s jinými poznatky použít jako nátlakový prostředek k tomu, aby někdejší učitel v obci Prátlsbrun, Karel Fišer, byl získán ke spolupráci se Státní bezpečností (StB).
Prátlsbrunské zlato a učitel Karel Fišer
Učitel Karel Fišer byl v obci Prátlsbrun od roku 1945 a jen pár let, ale stal se i v této obci výraznou osobou. Byl to organizačně schopný, vzdělaný, a autority požívající občan. Už ve 30. letech byl vyslán do Jugoslávie aby zde vzděláváním dětí pomáhal při budování československé menšiny, během 2. světové války měl navíc v tehdy neklidné Jugoslávii zachránit množství osob, po nuceném útěku z Jugoslávie do tehdejšího Protektorátu zase pomáhal protiněmeckému odboji na Moravě (Kloboucko). Po válce byly jeho odbojové aktivity ve prospěch republiky potvrzeny vydáním osvědčení dle zákona 255/46 Sb. Zároveň Karel Fišer jako jeden z mnoha zpochybňoval údajné partyzánské zásluhy Dobroslava Lupuljeva.
Přestože Fišer bydlel a měl zázemí v obci Bošovice, po válce se rozhodl přestěhovat do tehdejší obce Prátlsbrun a pomáhat s osidlováním, zejména z pozice učitele, pomáhal i reemigrantům z Jugoslávie s návratem do poválečného Československa.
V obci Prátlsbrun se však měl dle zápisů StB následně veřejně negativně vyjadřovat o tehdejším lidově demokratickém zřízení a měl být odpůrcem myšlenky na vznik JZD, přičemž svou autoritou měl ovlivňovat i další spoluobčany a známé. To se nelíbilo komunistům a tehdejším představitelům státního zřízení.
A nelíbilo se to ani StB, Karel Fišer byl po pár letech pobytu v obci Prátlsbrun už na konci 40. let zatčen, vězněn, a po propuštění z pohraniční obce Prástlsbrun vykázán, a vícekrát přemisťován napříč několika obcemi (Novosedly, Klentnice, Ivaň, Mušov). Přestože se za jeho návrat jako učitele mezi některými obyvateli obce Prátlsbrun (později Březí) objevila podpisová akce na jeho podporu, StB si to nepřála, a považovala Fišera nadále za nežádoucí osobu a nespolehlivý živel.
Nátlaková akce ze strany StB na Karla Fišera v 50. letech
V 50. letech navíc pokračoval boj proti politickým nepřátelům státního zřízení, a StB se rozhodla Karla Fišera nátlakovou akcí získat ke spolupráci tím způsobem, aby poskytoval informace proti vybraným lidem, kteří rovněž neměli příznivý postoj k tehdejšímu státnímu zřízení, anebo zřizování JZD. A díky tomu se dostáváme k dokumentu s názvem Kompromitující materiál, který jsem se rozhodl pro snazší čitelnost přepsat do textové podoby.
V roce 1945 při osídlování pohraničí bylo v obci Březí zabaveno asi 5kg zlata a dosud nezjištěné množství stříbra, které osídlenci nalezli při osazování usedlostí po němcích. Toto zlato, bylo rozkradeno tehdejším komisařem Hladíkem, který spolu s říd. učitelem Machem, tehdejším tajemníkem Polcarem a Harcubou, rozdělili mezi sebe. Hladík byl v té době nejlepčím přítelem Fišera, na kterého je podezření, že dostal také část zlata. V roce 1946 byl Hladík zatčen avšak asi po 1 roce byl z vězení propuštěn pro nedostatek důkazů. Dále je Fišer podezřelý ze spolupráce s němci – USTAŠOVCI za svého pobytu v Jugosl. neboť přesto že byl na tohoto vydán v Jugosl. zatykač, bylo mu na zákrok župana Úrojiče, který byl vlivnou osobou mezi USTAŠOVCI, umožněn útěk do Protektorátu. Dále Fišer propaguje Titovu politiku v ČSR za kterýmžto účelem dojíždí za jugosl. reemigr. na Lanškrounsko a tyto nabádá aby zůstali věrni Titovi. Přesto že byl na Fišer v Jugoslávii vydán zatykač, tento po útěku do Protektorátu klidně vyučoval na škole v Bošovicích a dle jeho prohlášení byl několikráte vyslýchán Gestapem ve věci partyzánské skupiny která tehdy provozovala činnost na Kloboucku a jak se Fišer sám vyslovil, že jedině tím, že pomlčel o činnosti této skupiny, zachránil mnoha lidem životy. Jest podezření že Fišer i v Protektorátě spolupracoval s němci, protože jinak by nemohl tak veřejně vystupovat, když byl na něho v Jugosl. vydán zatykač, pro ileg. činnost proti německým okupantům.
strážm. Chytrý Josef
/podpis strážm. Chytrý Josef/
Zdrojový dokument:
Věrohodnost materiálů StB z 50. let?
Po konzultacích s odborníky ohledně materiálů StB z 50. let, je potřeba k těmto přistupovat v zásadě s nedůvěrou, a uváděné informace pečlivě ověřovat, pokud je to možné.
Pokud tedy StB tvrdí v 50. letech, že v Prátlsbrunu mělo být v roce 1945 rozkradeno zlato a stříbro a toto je uvedeno v dokumentu s názvem „Kompromitující materiál“, nejdříve je nutné začít s myšlenkou, jestli to nebyla vymyšlená provokace ze strany StB proti Karlu Fišerovi, byť neměl být přímým účastníkem.
Protože je v materiálu uvedeno, že v rámci tohoto podezření byl již v roce 1946 zatčen a vyšetřován tehdejší komisař obce, Hladík, dá se předpokládat, že tato skutečnost nebyla poprvé zmíněna až v 50. letech, a nemusí tak být ze strany StB smyšlená. Navíc jsou i zmíněni jmény někdejší představitelé obce Prátlsbrun, stejně jako je uvedeno množství zlata, které se mělo ztratit. Že by tato skutečnost nemusela být ze strany StB vymyšlena v 50. letech jako provokace proti Karlu Fišerovi nastiňuje i skutečnost, že strážm. Josef Chytrý s tímto tématem konkrétně pracuje, viz níže doslovný přepis dalšího dokumentu:
Plán vázání:
Dne 7. 11. 1952 provedu odluku Fišera Karla a to tak, že přijedu do Iváně služebním vozidlem. Navštívím jmenovaného v jeho bytě za účelem rozmluvy, neboť tento mě zná ještě z doby jeho pobytu v Březí, při čemž jej vyzvu na procházku vesnicí, kde bude připraveno vozidlo a tohoto pak odvezu na zdejší oddělení. Jelikož v uvedené obci mě mimo něj nikdo nezná, a také z důvodu že Fišer jest dosti často navštěvován, nebude zde nebezpečí, že by veřejnost zvěděla o tom, že byl Fišer odvezen StB. Po příjezdu na OO-StB II Mikulov, provedu s jmenovaným hloubkový výslech za přítomnosti s. náčelníka a to v následujících bodech: Co je mu známo o rozkrádání zlata v roce 1945 v Březí a kdo se na tomto podílel, za jakým účelem navštěvuje jugosl. reemigr., v Lanškrouně, v jakém poměru byl s županem Urojičem, který byl v Jugosl. členem USTAŠE a na jeho zákrok byla Fišerovi umožněna cesta do Protektorátu, dále k jeho stykům s jugosl. reem. a to jak v ČSR tak i v Jugoslávii, proč byl v době jeho pobytu v protektorátě vyslýchán Gestapem a v jaké souvislosti. Po sepsání protokolu, ve kterém Fišer dozná svoji činnost a to jak za doby jeho pobytu v Jugosl. tak i v ČSR, tuto mu zhodnotím podle trestního zákona. Při tom mu poukáži na dnešní mezinárodní situaci a zostřující se třídní boj u nás, načež se jmenovaného zeptám, jak on se doposud přičinil v boji proti třídnímu nepříteli a jak by si svou pomoc představoval. Po zhodnocení jeho činnosti podle trestního zákona a rozebrání dnešní situace využiju vhodné příležitosti a jmenovanému nabídnu spolupráci se StB, při čemž mu řeknu, že jedině dobrovolnou a poctivou spoluprací se StB může dokázat svůj poměr k dnešnímu lid. dem. zřízení a tak se stát platným členem naší socialistické společnosti a uvědomělým občanem našeho státu. Po přijetí spolupráce dám mu napsat slib o spolupráci, životopis a seznam jeho styků. Po napsání slibu o spolupráci budu jej instruovat o zásadách konspirace hlavně pokud se týká utajení jeho styků s StB a podávání zpráv jakož i styku s org. Při tom bude upozorněn na to, že v žádném případě nebude za něj intervenováno. Po instruktáži sjednám s tímto schůzku, které bude za 3 dny po vázání a na tuto dostane následující úkoly:
Napsat seznam osob z Iváně, které se jeví jako politicky nespolehlivé se stručnou charakteristikou, dále jaká je tendence obyvatel Iváně pro založení JZD v Iváni a stručnou charakteristiku Toncra Oldřicha z Iváně a to pokud se týká jeho styků, prac. morálky, a chování a pověsti v obci. Po tomto jej odvezu zpět služebním vozidlem zpět do Iváně.
Pro kontrolu Fišera po zavázání obsadím tohoto A spoluprac. Bukovským a 2D a to, Kadrnkou Eduardem a Josefíkem Antonínem, kteří jsou dobrými soudruhy a kteří se již v několika případech osvědčili jako spolehlivý D.
Mikulov dne 28. 10. 1952
strážm. Chytrý Josef
/podpis strážm. Chytrý Josef/
Zdrojový dokument
Otázka na „Prátlsbrunské zlato a stříbro“ je hned na prvním místě a z dalších dodatečných poznámek u daného materiálu není zřejmé, že by se mělo jednat o provokaci. Nicméně je nutné zmínit, že chybí zdroj informace strážm. Chytrého o rozkradeném zlatě a stříbře. Co se týká obsahu ohledně spolupráce Fišera s Němci, nikde v různých archivech není jediný důkaz, že by Karel Fišer s Němci spolupracoval, spíše naopak. Je pravdou, že ze strany Karla Fišera odvážná záchrana Čechoslováků z Jugoslávie útěkem do Protektorátu zůstává v některých detailech nevysvětlena, ale to v žádném případě nedokládá spolupráci s Němci. Pro doplnění zopakuji, že učitel Karel Fišer byl až do své smrti platným držitelem Osvědčení dle zákona č. 255/46 Sb.
Z dokumentu vyplývá, že strážmistr Chytrý nátlakovou akci na Fišera plánoval do detailů, navíc v závěru dokumentu zmiňoval i Toncra Oldřicha z Iváně, na kterého měl být Karel Fišer nasazen. Zároveň strážmistr Chytrý měl již i připraveny osoby, které měly na Karla Fišera, jakmile se stane agentem (písmeno A) StB, dohlížet. Měl to být jednak jakýsi spolupracovník StB Bukovský, dále byli uvedeni 2D, což by měli být 2 důvěrníci StB, Eduard Kadrnka a Antonín Josefík. Oba byli z obce Březí / Prátlsbrunu a podle textu se již dříve oba důvěrníci v podobných případech měli osvědčit.
Pro stručný úvod do struktur StB jsem vycházel z:
Definice důvěrník Státní bezpečnosti (StB) z pohledu ředitelky Archivu bezpečnostních složek ve článku Masarykovi univerzity: https://www.em.muni.cz/absolventi/8867-nemuzeme-soudit-lidi-za-spolupraci-s-stb-kdyz-nezname-vsechny-okolnosti
Definice důvěrník Státní bezpečnosti (StB): Wikipedia
Pátrání po Prátlsbrunském zlatu s odstupem více jak 70 let
K zatčení Karla Fišera ze strany StB na podzim roku 1952 dle plánu skutečně došlo, ale to bude součástí samostatného článku. Po zatčení a výslechu ze strany StB se měl Karel Fišer psychicky zhroutit, a měl být 17 měsíců hospitalizován v Kroměříži na psychiatrickém oddělení.
K objasnění situace s údajným rozkradeným zlatem a stříbrem však nejsou dostupné žádné informace, ani oficiální dokumenty.
I tak jsem se rozhodl oslovit potomky původních odsunutých obyvatel obce, jestli jim není něco známo o zlatě, které mohli jejich rodiče v obci Prátlsbrun v roce 1945 zanechat.
Kromě obecných informací, že před příchodem Rudé armády se do země zakopávalo třeba sádlo, víno, drobné rodinné cennosti ve formě šperků, apod., se mi nepodařilo nic dalšího konkrétního získat. Tímto chci poděkovat např. paní Adelheid Wolf za sdílení vzpomínek na její rodiče. Každopádně odsunutí obyvatelé si podle tehdejších pravidel mohli odvézt jen velmi omezené množství věcí, tudíž nelze vyloučit, že v obci Prátlsbrun opravdu zůstalo množství cenností od všech odsunutých rodin. A ty cennosti mohly být nalezeny novými osídlenci.
Že v pohraniční obci Prátlsbrun a v okolí po válce probíhalo blíže neupřesněné pašování zlata, dokládá jiný článek, o Dobroslavu Lupuljevovi, kde shodou okolností, podle spisu vyšetřovatelů v jiném případě, měla být do pašování zapojena např. pašerácká skupina Bolčič a poručík Mirko Mladina, ale bez dalších bližších informací.
Ostatně i díky výše zmíněnému článku o Dobroslavu Lupuljevovi víme, že jistý soudruh Hladík (tak jej zmiňoval v rámci jiných skutečností A. Kováč z Obranného zpravodajství v. 60 letech), kdysi působící v obci Prátlsbrun ve funkci komisaře, měl být prakticky hned po válce vyšetřovaný z rozkrádání nalezeného zlata a stříbra, a měl se později usadit ve Znojmě, a tam pracovat v nádražní restauraci. Proč, a kdy někdejší komisař Hladík opustil obec Prátlsbrun / Březí, ale nevíme. Dále nemáme další zdroj informací k ověření, jestli byl v roce 1946 Hladík vězněn, a s jakým výsledkem údajně propuštěn, jak bylo ve výpovědi Alexandra Kováče zmiňováno.
Pátrání po „Prátlsbrunském zlatě a stříbře“ zaujalo i média a univerzitu v Brně, ale žádné konkrétní rozuzlení to však bohužel nepřineslo, viz:
Osud zlata a stříbra z Prátlsbrunu, stejně jako mnoho dalších z té doby, tak asi navždy zůstane nevyřešený.
Označení zdrojového materiálu Archivu bezpečnostních složek
A 8 – 2 i.j. 198
Autor článku: Pavel Mašek
Našli jste chybu, nepřesnost, můžete něco doplnit? Dejte prosím vědět Regionálnímu muzeu v Mikulově.
Poslední aktualizace článku: 27. července 2023