Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)
Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)
Přestože tento web je zaměřen na období existence obce Prátlsbrun, po zpřístupnění kronik obce Březí jsem neodolal možnosti prozkoumat, jak moc byla / nebyla ovlivněna kontinuita existence obce ve 20. století, ať už se obec jmenovala jakkoliv a patřila komukoliv. Ostatní roky a informace jsem si nastudoval z ostatních materiálů, které jsem již dříve znal a jsou uvedené na tomto webu.
Zajímaly mě roky 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993
Obec Březí u Mikulova přidala v prosince 2020 na svůj web naskenované obecní kroniky a zpětně vyhotovené výpisy z kronik, některé ročníky sice úplně chybí (např. chybí kompletně roky 1938 až 1967, 1989 až 1994), stejně jako části kronik byly vytrhány a skončily neznámo kde, ale každá snaha se cení a kdokoliv tak nyní může zkoumat stovky dostupných stránek.
Výpisky z historicky zajímavých roků 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993
Dokumentaristé a historikové se často zaměřují na výše uvedené roky, které byly svým způsobem přelomové. Ať už to byl vznik Československa v roce 1918, postoupení pohraničí Německu v roce 1938, konec 2. světové války 1945, „Vítězný únor 1948“, rok 1968, změny v 1989 a vznik samostatné České republiky v roce 1993.
Z již dříve zmíněné „Pamětní knihy staničního úřadu Prátlsbrun“ z let 1945 – 1948 jsem vyčetl:
16. 12. 1918 – československé vojsko obsadilo dané pásmo a čs. státní dráhy převzaly správu trati Břeclav – Hrušovany Šanov. Obsazení území i železnice provedeno bez odporu rakouského vojska neb obyvatelstva. Rakouská posádka ustoupila.
8. 10. 1938 v 11 hodin opustila Prátlsbrun čs. armáda a o 2 hodiny později vstoupila německá armáda
24. 4. 1945 vtáhla III. ukrajinská sovětská armáda pod velením maršála Malinovského do Mikulova a Prátlsbrunu, německá armáda ustoupila
od 14. 8. 1945 je železniční stanice v Prátlsbrunu plně v provozu
1946 – začíná odsun Němců z republiky Československé
„Dne 25. února 1948 při demisi reakčních ministrů a demisi vlády i po únorových událostech se v obci, v životě politickém nic nezměnilo, poněvadž Komunistická strana československá měla jak v obci tak i v okrese mikulovském většinu. Akční výbory národní fronty měly málo práce. Československá strana lidová a strana československo-národně socialistická byly ihned rozpuštěny a zůstala pouze v celém okrese Komunistická strana československa.“
Z nedávno zveřejněných kronik obce Březí jsem vyčetl:
1968 – (díl druhý, od strany 15) – „velké únorové vítězství pracujícího lidu nad reakcí v roce 1948“. Dále oslavy 1. Máje – kde účast byla dobrovolná. K vidění byl i alegorický vůz místní posádky Pohraniční stráže s nápisy: „Neprojdou“ a „Za hranice jen s Čedokem“.
Srpnové události byly zmíněny stručně:
„… občané jsou nejen pracovití, ale i politicky vyspělí. Proto je vůbec nepřekvapila polednová politika, ale ani srpen 1968. Pracovali a věřili v sílu Sovětského svazu. A tento nezklamal jejich důvěru. V obci, až na malé výjimky „poblázněnců“ nebyly žádné závady.“
1989 – z tohoto roku kronika není, poslední zápis byl z nedokončeného roku 1988 (červen) a nejbližší navazující záznam je až z roku 1995, ale tehdejší kronikář se snaží některé údaje z předchozích let zmínit dodatečně.
V roce 1995 kronika začíná představením kronikáře a informací: „budou zde uvedeny veškeré dostupné informace, získané v obci po roce 1989, tedy v období po pádu komunistické diktatury nejen v naší vlasti, ale i v celoevropském měřítku. Nutno předeslat, že ne všichni občané tuto změnu přivítali s nadšením, ale jisté je, že drtivá většina občanů přivítala konec zkorumpovaného režimu vlády jedné strany s nadšením a úlevou, o čemž svědčí rychlé a převratné změny – dříve nepředstavitelné – v myslích, ale i činech občanů.“
Voleb do obecního zastupitelstva se v roce 1990 zúčastnilo 1003 voličů z celkových 1009, tedy účast 99,4 %.
Celkem hlasů do všech zastupitelských orgánů v roce 1990:
Občanské forum – 1011, t.j. 34,1 %
Hnutí Morava a Slezsko – 797, t.j. 26,9 %
KSČ – 682, t.j. 23 %
Křesťansko-dem. unie – 228, t.j. 7,7 %
Strana zemědělská – 113, t.j. 3,8 %
o čtyři roky později v listopadu 1994, v té době po rozdělení Československa na dva samostatné státy, byla volební účast již jen 689 voličů z 1069 zapsaných, tedy 64,5 %.
Obecní zastupitelstvo mělo celkem 9 členů.
Úspěšnost volebních stran v obci v roce 1994 podle počtu získaných mandátů:
KSČM – 1311 hlasů, 40 % (4 mandáty)
SNK – 1390 hlasů; 23 % (3 mandáty)
KDU – ČSL 1.263 hlasů, 18 % (2 mandáty)
K 31.12.1994 bylo v obci celkem 1504 občanů s národnostním složením:
národnost česká: 690
národnost slovenská: 33
národnost moravská: 787
národnost maďarská: 1
národnost ukrajinská: 1
národnost ruská: 2
národnost bulharská: 1
Také se dozvíme, že v obci je 220 automatických praček, 280 barevných televizorů, 20 černobílých televizorů a 209 osobních automobilů. V roce 1995 je v obci 68,8 ha vinné révy.