Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí?
Článek popisující přejmenování obce z názvu Prátlsbrun na Březí dokazuje, že to nemusí být jednoduchá, ani svým způsobem nudná věc.
Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.
Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.
Šuláková, Ludislava –
Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí? Ludislava Šuláková. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Roč. 33, sv. 36 (1997), s. 238-240.
Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí?
Součástí změn, kterými prošlo Břeclavsko po druhé světové válce, bylo přejmenovávání obcí. Aktuální bylo především v jižním cípu regionu, kde je zapříčinily změny daleko hlubšího charakteru. Archivní materiály ukazují, že se nejednalo o záležitost vždy snadnou ani nudnou. Jak uvidíme, některé znějí dnes komicky, nicméně jsou v této podobě prokazatelné.
4. 3. 1946 se obrátila správní komise v Prátlsbrunu na „Děkanství“ filosofické fakulty v Brně s prosbou o „vyhledání původního Českého názvu obce Prátlsbrunu u Mikulova.“ Filosofická fakulta napravila promptně omyl odesílatele a postoupila žádost Zemskému archivu v Brně, který připojil k předání Zemskému národnímu výboru svůj návrh. Vzhledem k tomu, že původní český název nebyl dokladován, přiklonil se ZA k názvu STUDNICE nebo STUDÁNKA s tím, že upřednostnil název Studánka, protože Studnice se již na Moravě vyskytovala. Stejný postoj zaujal i Zemský národní výbor a požádal úřední cestou Okresní správní komisi v Mikulově o vyjádření její i vyjádření místní správní komise v Prátlsbrunu. Místní správní komise však sdělila bez udání jakéhokoliv vysvětlení, že se „rozhodla obec pojmenovati novým úředním názvem na obec HRANIČNÁ“ a požádala 25. 5. 1946 o další patřičné řízení. Nehledě na toto strohé sdělení nového názvu ale uvedla tatáž komise na Vyhlášku o usnesení správní komise dne 3. 6. 1946, že se šesti hlasy usnesla pojmenovat obec na BROSKVÍN. Vyhláška byla 4. 6. 1946 vyvěšena, po 20 dnech sňata, námitky podány nebyly. Návrh měla posuzovat rada nově utvořeného Okresního národního výboru v Mikulově, která se rozhodla doporučit název Studánka u Mikulova. Broskvín označila za nahodile zvolený a nevhodný. Obec se měla k názvu znovu vyjádřit do konce srpna 1946. Po několika urgencích zaslal MNV v Prátlsbrunu jistě překvapenému Okresnímu národnímu výboru opis Vyhlášky, která představila návrh na zcela nový název – 20 hlasy se 21. 12. 1946 místní národní výbor rozhodl pojmenovat svoji obec na VÍNOHOR. I tato vyhláška byla vyvěšena a v zákonné lhůtě nebyly podány žádné námitky. Výpis z protokolu o schůzi MNV dokládá, že tento název je dílem místní osvětové rady. ONV zanedlouho napomenul místní národní výbor v Prátlsbrunu slovy: „abyste od těchto názvů upustili, ježto tyto postrádají jakéhokoliv historického i místního odůvodnění“ a požádal o stanovisko pouze k názvu Studánka.
V přípisu Zemského národního výboru v Brně spatřil světlo světa další návrh názvu – ÚVAR. Návrh v obci neprošel, její představitelé se vrátili k názvu již navrhovanému – Broskvín, který podporovala většina zastupitelů. Jejich tvrdošíjnost přiměla ONV k dalšímu tlaku s tím, že požádal, aby se k návrhu výjadřil také místní Akční výbor NF. Zcela odlišné návrhy ONV a MNV činily řešení neprůchodným a situace se zablokovala. Název Úvar nebyl přijat místním obyvatelstvem a znovu se objevil návrh na Vínohor.Ten byl plénem MNV 22. 5. 1948 také jednohlasně schválen. ONV jej odmítl a požádal, aby MNV dal znovu na pořad svého jednání bod „Přejmenování obce“ s tím, že se schůze zúčastní zástupce ONV. Ani v této situaci MNV nepodlehl a 14 hlasy se vrátil k nám již známému názvu Hraničná. ONV vzhledem k zásadnímu odporu místního obyvatelstva k názvu Úvar kapituloval, rada ONV návrh názvu Hraničná odsouhlasila a odeslala do Brna. Odtud byl postoupen 28. 7. 1948 do Prahy. Víme však, že ani tento již nekomplikovaný návrh nebyl realizován.
Ministerstvo vnitra nemělo sice proti názvu Hraničná zásadní připomínky, upozornilo však na místní jméno BŘEZÍ, které bylo zmiňováno roku 1492. Ministerstvo považovalo za vhodné toto historické jméno obnovit. Vyhláškou ministerstva vnitra ČSR ze dne 5. 8. 1949 byl stanoven nový úřední název – Březí. A tak to již zůstalo.