Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně (do roku 1948)
Dokument „Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně“ popisuje události v obci od roku 1918 do 1948, přičemž autor nezapomene přiblížit historii a polohu obce, včetně politických událostí. Dozvíme se zde spoustu informací, byť je možné, že některá data a detaily zde uvedené před rokem 1945 mohou být nepřesné, ale to zde ještě provozní oficial, později přednosta stanice, Chloupek Josef, ještě nebyl, a tak mu drobné nepřesnosti a drobné chyby v názvech jistě odpustíme.
Jednotlivé listy byly získány z webu Badatelna.eu, který po mnoho let zpřístupňoval díla z Národního archivu ČR bezplatně pro širokou veřejnost. Bohužel od konce června 2021 web již není funkční a dle získaných poznatků nikdy nebude.
Jednotlivé listy jsem v době existence webu Badatelna.eu a platnosti licence spojil do jednoho PDF souboru (velikost cca 30 MB), vznikla tak kompletní Pamětní kniha dopravního staničního úřadu Prátlsbrun. Výsledný PDF soubor byl také zpracován automatizovaným programem na rozpoznávání textu a částečně převeden do textově prohledávatelné podoby, ale můj výsledek není příliš uspokojivý.
Rozhodl jsem se tak dokument přepsat do textové podoby, aby byl snadno čitelný pro kohokoliv.
Pamětní kniha dopravního staničního úřadu Prátlsbrun – zdroj: Badatelna.eu
Československé státní dráhy.
Ředitelství: Brno.
Pamětní kniha
Staničního úřadu v Pratlsbruně
Předmluva.
Ku zachování důležitých a pamětihodných události železničních, jež by nebylo lze v budoucnosti zjistiti z registratur a archivů železničních, dále aby i pro zpracování místní historie v obci mohly býti poskytnuty příspěvky železničními úřady, nařídilo ministerstvo dopravy v Praze výnosem č. Pres. 1301/45 ze dne 12. června 1945 opětné zavedení pamětních knih, do níž se zapisují všechny důležité a paměti hodné události sběhlé v traťové oblasti té které stanice.
Staničnímu úřadu v Prátlsbruně je k uvedenému účelu přidělen úsek trati od předzvěsti vzjezdového návěstidla v Mikulově na Moravě k vlastní předzvěsti vjezdového návěstidla od Novosedel – Drnoholce.
Knihu pamětní založil dne 1. prosince 1945
Chloupek Josef, prov. oficiál,
správce stanice.
Knihu pamětní vedl:
od / do / jméno a hodnost / podpis.
1./12 1945, Chloupek Josef, provozní oficial, vlastnoruční podpis Chloupek
Úvod.
Zeměpisný a polohopisný obraz oblasti.
Stanice Pratlsbrun leží na území stejnojmené obce /německy Bratelsbrunn/ v okrese mikulovském. Terén obce v rozloze asi 1080 ha leží v mírné pahorkatině na úpatí palavských vrchů.
Podnebí.
Kraj takto chráněn proti severu, vykazuje mírné podnebí, což se jeví ve skělých úrodách vína, ovoce a zeleniny. Zkrátka je to jeden z nejúrodnějších krajů země moravskoslezské.
Výška nad mořem.
Hlava kolejnice proti staniční budově / v km 112.4314/ leží 179.386 m nad mořem středozemním.
Obyvatelstvo.
Dne 16. února 1921 napočteno v obci Pratlsbruně 1725 obyvatelů / 440 rodin v 364 domech/.
Stručná historie osady.
Původně ležela osada, jejíž vznik se klade na sklon XII století, v místech blíže dnešního obecního rybníka. Během válek v létech 1468 – 1478 osada úplně zanikla a nezacovalo se ani její jméno.
V létech 1576 – 1585 vybudována osada na nynějším místě kolonisty z Bavorska, které povolal hrabě František z Thurnů. Od této doby byl kraj osídlen trvalo Němci.
Jméno obce.
Německý název obce vznikl podle pověsti tím, že kolonisté při svém příchodu do zdejšího kraje nalezli v místech zaniklé osady starou studnu, podle které nazvali místo „ Brunnen auf der Breite“/ německý dialekt „ Bratn/ z čehož se utvořil název „Bratnbrunnn“ a později „Bratelsbrunn“.
Po převratu v roce 1918 pojmenová obec i stanice „ Bratibrun“. Vyskytly se však v této době též názvy „ Bratisbrun“ a „Pratisbrun“.
V roce 1924 stanoveno jméno obce a stanice na „ Prátlsbrun“. Jméno stanice za německé okupace pozměněno na „Bratsbrunn – Unter Tanowitz“, které po zpětném přivtělení kraje k republice Českloslovenské bylo zase dáno do původního jména.
Vznik služebního místa.
Jednokolejnou trať Břeclav – Zellenrdorf vybudovala správa byv. Dráhy císaře Ferdinanda a odevzdala ji dne 30. prosince 1872 veřejnosti.
Zastávka v Pratlsbruně.
V roce 1881 byla v Pratlsbruně otevřena zastávka pro výpravu osob. Zboží podávali rolníci a obchodníci v Mikulově na Moravě. Při stálém vývinu obchodu, byl nedostatek velmi citelný a po naléhání zájemců na správu dráhy vyhověla tato a zřídila výpravnu zboží.
V roce 1901 vystavěla na základě smlouvy s obcí nynější staniční budovu a skladiště. Položena též manipulační kolej v délce 100 m a dodala zároveň nutné zařízení k provozu.
Otevření výpravny.
Dne 15. března 1902 vybudovaná výpravna odevzdána svému účelu. Vedením stanice pověřen staniční mistr Kašparec Karel. V roce 1908 po odchodu prvního správce stanice převzal správu staniční mistr Kobližka Adolf.
Doba státního převratu 1918.
Jihomoravské území podél řeky Dyje a nynějších rakouských hranic bylo do prosince 1918 drženo Rakouskem. Dne 16. prosince 1918 obsadilo postupující československé vojsko směrem od Břeclavy uvedené pásmo. Zároveň převzaly československé státní dráhy správu trati Břeclav – Hrušovany – Šanov. Obsazení území i železnice provedeno bez odporu rakouského vojska neb obyvatelstva. Rakouská posádka po zprávě o postupu československého vojska ustoupila přes hranice u Mikulova na Moravě i Prátlsbrunu. Po tomto zjevu, jakož i po zprávě o obsazení města Znojma, sídla to pseudo-vlády německého poslance Teufla – nepomýšlelo zdejší obyvatelstvo na nějaký ozbrojený odpor.
Správce stanice Kobližka Adolf, který nesložil přísahu „Republice Československé“ byl zproštěn svého místa a vedení stanice předáno prozatímně staničnímu mistru Lazarovi Leopoldovi.
Změna ve vedení stanice.
Dne 16. února 1920 převzal staniční mistr Hrubý Rudolf co definitivní správce, vedení stanice.
Soukromé skladiště u dráhy.
V roce 1920 vystavěl pan Soukup Rudolf v sousedství dráhy svoje velké skladiště, určené k nakládání konservované zeleniny.
Změna ve vedení stanice.
Dne 16. června 1921 převzal správu stanice v Prátlsbrunu adjunkt Havránek Karel.
Traťový telefon.
Dne 1. června 1923 odevzdána do provozu nově vybudovaná telefoní traťová linka Mikulov na Moravě-Prátlsbrun-Novosedly-Drnoholec.
Řepná kampaň 1923/24.
V roce 1923 začala se pěstovat ve zdejším kraji též ve větším množství cukrovka, které naloženo bylo 480 vozů.
Skladiště hospodářského družstva.
V červnu 1924 otevřelo družstvo zdejších rolníků svoje skladiště na konservování zeleniny, vystavené proti nádraží.
Kampaň 1924.
Kampaň zeleniny v roce 1924 dosahuje rekordu počtem 1020 odeslaných vagonů okurek a zeleniny. Cukrovky odesláno 850 vagonů.
Národní jednota.
V roce 1925 dne 17. května založen v Prátlsbruně místní odbor „ Národní jednoty“ s počtem 17 členů. Předsedou zvolen Beneš Josef.
Kampaň 1925.
Kampaň zeleninová nebyla tak velká jako v roce předchozím. Naloženo pouze 712 vagonů zeleniny. Řepná kampaň potřebovala ku odeslání 9644 tun řepy 757 vagonů.
Rozšíření stanice.
V roce 1926 dne 4. srpna odevzdána do provozu nová tupá kolej čís. 4 v délce 145 m.
Česká škola.
Dne. 1. září 1926 otevřena česká menšinová škola s počtem 14 žáků. Učitelem ustanoven Meška Jan a Rosenberg František, farář.
Kampaň 1926.
V kampani bylo naloženo 644 vagony zeleniny. Počet kusových zásilek dosáhl počtu 25.000 kusů. Cukrovky naloženo 764 vozů 11050 tun.
Restaurace u nádraží.
Dne 13. listopadu 1926 otevřel pan Vychodil Albín pensista Č.S.D. restauraci postavenou na drážním pozemku u nádraží.
Elektrické osvětlení.
Dne 3. prosince dohotovena elektrická síť a obec byla poprve osvětlena elektrickým světlem.
Volby do obce.
Při volbách do obecního zastupitelstva konané dne 16. října 1927 kandiduje poprvé česká menšina samostatně a získává 70 hlasů a dva mandáty. Zvoleni jsou p. Havránek Karel přednosta stanice a Palas Karel dozorce na velkostatku.
Kampaň 1927.
V kampani 1927 naloženo 676 vagonů 11.499 tun cukrovky.
Školka.
Dne 27. ledna 1928 zakoupilo ministerstvo školství budovu čís. 355 v Prátlsbruně pro českou školku, kterou navštěvuje t.č. 20 dětí.
Kampaň 1928.
V roce 1928 naloženo 515 celovozových a 356 vozů kusového zboží okurek. Cukrovky naloženo 433 vozů 7.641 tun.
Zima 1928/29.
Zimní období 1928/29 se vyznačovalo velkými mrazy a spousty sněhu. Prudké vichřice vytvořily v zářezech tratě – hlavně v místech strážního domku čís. 20- několika metrové závěje, které byly při 28 stupňových mrazech nepřekonatelnou překážkou v dopravě. Vlaky čekaly až 12 hodin na uvolnění tratě. Od 28. února do 3. března došlo k úplnému zastavení dopravy. V té době se podařilo s velkým počtem dělníků a za pomoci vojenské posádky ze Znojma úmornou prací ve dne v noci zdolati překážku a uvolniti trať. Dne 4. března 1929 započal opět normální provoz.
Požár staniční budovy.
V neděli dne 21. července 1929 po 12 hodině vznítil se krov staniční budovy v Prátlsbruně následkem dštění jisker projíždějícího stroje čís. 408 druhého dílu. Jen s velkou námahou se podařilo oheň lokalisovati, na čemž má hasičský sbor v Prátlsbruně velký podíl. Správce stanice utrpěl při záchraných pracích úraz, který mu přivodil několika měsíční nemoc.
Rozšíření staniční budovy.
V srpnu 1929 započato s rozšiřováním staniční budovy a to tak, že přistavena prostorná čekárna a stará použita k rozšíření kanceláře. Práce prováděla fir. Czujan z Mikulova, náklad činil Kč 32.500.-.
Požár mostu u Frélichova.
Dne 5. září 1929 po 12 hodině počal hořeti mezi zastávkou Frélichov- Novosedly-Drnoholec 150 kroků dlouhý dřevěný most. Požár vznikl z padajícího žhavého uhlí z lokomotivy. Most lehl úplně popelem. Osobní doprava udržována přestupováním, nákladní zastavena úplně.
Zrušení zábran.
V roce 1929 došlo ku zrušení zábran na trati Mikulov na Moravě – Novosedly-Drnoholec až na stanoviště čís. 19 a na trati zavedena služba pochůzkářů.
Kampaň 1929.
Zeleninová kampaň byla ve znamení nadprodukce a vdor minimálních cen odbyt byl vleklý a vývoz do Německa ustal úplně. Také řepná kampaň vykazuje pokles neboť naloženo pouze 354 vagonů cukrovky.
Změna ve vedení stanice.
Vrchní oficiál Havránek zbaven dle disciplinárního nálezu místa správce stanice a dne 26. června 1930 převzal správu adjukt Ladislav Čvančara.
Osvětlení stanice.
Dne 4. října 1930 postavena druhá lampa „Kitson“ na nástupišti.
Květinová výzdoba stanice.
Správcem stanice Ludvíkem Čvančarou byly zřízeny květinové záhony kolem stanice a dvě elipsy před stanicí.
Kampaň 1930.
Zeleninová kampaň slabá. Naloženo pouze 124 vozových zásilek. Sklizeň odvážena auty a to nejvíce do Rakouska. Řepná kampaň byla silnější naloženo 483 vagony 8.317 tun cukrovky.
Krupobití v srpnu.
Dne 9. srpna 1931 sneslo se nad Pratlsbrunem silné krupobití, ktré zničilo celou úrodu vína a zeleniny. Květinová výzdoba stanice též zničena a na staniční budově a skladišti rozbito 21 okeních tabulí.
Dopravní služba.
Dne 12. srpna 1931 zavedena v Prátlsbruně dopravní služba deně od 15 hodin do 18 hodin kromě neděle.
Kampaň 1931.
Kampaň zeleninová velmi slabá, naloženo 140 vagonů okurek 757 tun. Také řepná kampaň slabá, naloženo 266 vagonů 4648 tun cukrovk y.
Změna dopravní služby.
Dne 22. května 1932 koná se ve zdejší stanici dopravní služba od 13 hod. 50 min do 18 hod. mimo neděle.
Usmrcení Henhapla Františka.
Dne 27. listopadu 1932 v 7. hod. 30 min. pomocný zaměstnanec Jaroš František nalezl při pochůzce v km 112.2 mezi Mikulovem na Moravě a Pratlsbrunem přejetého a usmrceného kominického pomocníka Henhapla Františka. Jednalo se o sebevraždu. Přejet byl vlakem 404.
Kampaň 1932.
V kampani zeleninové naloženo 274 vozy okurek 2603 tuny, v kampani řepné naloženo 146 vozu 2660 tun cukrovky.
Zrušení dopravní služby.
Rozkazem čís. 79 ze dne 11. března 1933 zrušena ve zdejší stanici dopravní služba.
Vypadnutí z vlaku.
Dne 30. června 1933 vypadl z vlaku čís. 409 v km 110.6 v trati Mikulov na Moravě- Prátlsbrun Alois Krunciehel z Mor. Ostravy. Ku zjištění stavu odvezen do nemocnice do Znojma.
Kampaň 1933.
Zeleninová kampaň velmi slabá odesláno pouze 100 vagonů zeleniny. Řepná kampaň také slabší neboť naloženo jen 154 vagony, 1.708 tun cukrovky.
Snížení personálu.
Přípisem č.j. 2/1500-V-1933 ze dne 29. listopadu denormováno místo správce stanice na vedoucího skladního manipulanta.
Kampaň 1934.
Zeleninová kampaň slabá, odvezeno 64 vagonu okurek, třetina úrody musela býti pro naprostý nedostatek odbytu konservována. Za to řepná kampaň byla silnější naloženo 104 vagony 2.119 tun řepy pro Rakousko, 151 vagon pro Hrušovany nad Jevišovkou.
Postavení silniční váhy.
V záři 1935 postavil cukrovar v Hrušovanech nad Jev. ve zdejší stanici silniční váhu.
Kampaň 1935.
Úroda okurek a zeleniny minimální, vývoz skoro žádný, většina úrody konservována. Řepná kampaň také slabá pro Rakousko naloženo 59 vagonů 1100 tun, pro Hrušovany 110 vagonů 1774 tuny řepy.
Elektrické osvětlení stanice.
Za finanční podpory obce Prátlsbrunu a vinařských firem v Dol. Dunajovicích zavedeno v roce 1936 elektrické světlo pro zdejší stanici.
Přenormování ve stanici
Přípisem čís. 32/68-V-36 normováno místo vedoucího stanice na správce stanice / gážistu/ dne 11. listopadu 1936.
Kampaň 1936.
Zeleninová kampaň silnější než jiné roky a odesláno ze stanice 288 vozových, 3.121 kusových zásilek a 526 traťových vozu okurek a zeleniny ve váze 2.755 tun. Řepná kampaň slabá: odesláno 57 vagonů 1100 tun do Rakouska, a 117 vagonů 2.121 tun řepy do Hrušovan.
Normování personálu.
Dne 1. července 1937 normováno: místo správce pro gážisty I služ. tř., dvě místa výhybkářů, jedno místo skladníka, jedno místo staničního pomocníka, jedno místo komerční výpomoc- stan. manipulant a denormována dvě místa staničních pomocníků.
Kampaň 1937.
Zeleninová kampaň silnější než předchozí léta a odesláno ze stanice: 385 vagonů 738 tun kusového zboží, 265 celovozových zásilek zeleniny, 1825 tun. Řepná kampaň také silnější a bylo naloženo: do Rakouska 61 vůz 1250 tun do Hrušovan 163 vagony 2.810 tun cukrovky.
Pronájem velkostatku Stuttenhof./Rakousko/
Dnem 1. ledna 1938 pronajmut velkostatek Stuttenhof, fir. Meinl obchod kávou ve Vídni.
Opevňování hranic Republiky.
Podle vzoru Francie začala také Republika Československá opevňovati své hranice proti Německé říši kterou ovládla nacistická strana německá, vedená Hitlerem. Válka byla na obzoru. V roce 1937 začaly se stavěti pevná betonová kulometná hnízda ve vzdálenosti 1.000 metrů od rakouských hranic, od sebe vzdálené 300 až 500 metrů. Tyto hnízda jsou pro umístnění tří těžkých kulometů a to v první linii, druhá linie je asi 1.000 metrů za linií první a pak následují betonová opevnění pro dělostřelectvo. Tyto tak zvané bunkry dokončeny těsně před mobilisací československé armády v září 1938.
Předání stanice D.R.B.
Dne 8. října 1938 předal vrchní oficiál Čvančara vedení a správu stanice říšským dráhám. Stanici převzal František Gangenberger vrchní oficiál za přítomnosti zástupce říšských drah Schmida Josefa, vrchního inspektora z Vídně.
Mnichovský diktát.
Následkem mnichovského diktátu bylo nuceno naše vojsko opustit pohraniční území což se stalo dne 8. října 1938 v 11 hodin. Ve 13 hodin téhož dne přišla německá armáda, a ještě tentýž den večer nastalo ve zdejší vesnici rabování českého majetku a pronásledování české menšiny. Tato první z nás všech prožívala hrůzy nacistického běsnění. Někteří zachránili jen svůj život.
Převrat v r. 1945.
Dne 24. dubna 1945 po průlomu fronty u Mikulova na Moravě ustoupila německá vojska až za Drnoholec a ten samý den vtáhla vítězná III. ukrajinská sovětská armáda pod velením maršála Malinovského do Mikulova na Morvě a Prátlsbrunu. Ve zdejší obci zbylo jen 8 českých rodin. Ihned se ujali vedení obce, poněvadž vedoucí nacistické strany utekli před ruskou armádou. Místním komisařem jmenován Polák Rudolf, továrník v Pratlsbruně.
Obsazení stanice.
Dne 26. května 1945 jmenovám prozatímním správcem stanice Chloupek Josef, provozní oficiál ze Strážnice, který převzal správu stanice dne 1. června 1945. Stanice i trať německou armádou demolována byla dávána opět do původního stavu. Výměny ve stanici rozbity, železniční mosty vyháženy, telefonní, telegrafní zařízení stanice demolovány. Za pomoci rudé armády byly postaveny provisorní mosty přes řeku Dyji, trať dík obětavosti našich železničářů opravována, tak že dne 19. června 1945 zahájena doprava na trati Břeclav-Znojmo. Dne 2. července obsazena stanice definitivně těmito zaměstnanci: Tomšů Jakub od dú Brno jako komerční výpomoc, Slavík Antonín od stanice Dolní Cerekev, Ondruš Štěpán od Tss Staré Město- Velehrad jako vyhýbkáři, Šumbera Miroslav od dú Brna jako skladník a Vala Ludvík od Tss Břeclav, jako staniční pomocník.
Osídlování obce českým obyvatelstvem:
Dle dekretu Presidenta Republiky Dr. Eduarda Beneše ze dne 21. června 1945 začalo osidlování německého majetku českými správci. Dne 15. června 1945 jmenován vládní komisař Josef Hladík a do správní komise jmenování Mach Karel řídící učitel, Chloupek Josef, přednosta stanice, Pregert Josef rolník. Během 4 měsíců osidlovací akce skončena, statky německých usedlíků dány byly pod správcovství českých lidí. Hospodářské družstvo převzaly do správy Jihomoravské družstevní podniky v Mikulově na Moravě. Jejich ředitelem je ing. Vaicenbacher Alois. Odsun německého obyvatelstva byl proveden v klidu a bez násilí. Hodně Němců se ze zdejší obce odstěhovalo do Rakouska dobrovolně.
Prátlsbrun Č.S.D.
září 1945
Č.j. 715.
Ředitelství čsl. státních drah odd. II.
Brno
Zpráva k rozkazu čís. 172
Po průlomu fronty u Mikulova na Moravě dne 23. dubna 1945 ustoupila německá vojska kvapem až do obce Novosedly, bez veškerého odporu.
Dne 24. dubna 1945 obsadila ruská vojska obec i železniční stanici Prátslbrůn, které zůstaly rychlým ústupem německých vojsk nepoškozeny.
Dne 26. května 1945 obdržel jsem zatímní určení k výkonu služby jako správce stanice od ředitelství čsl. státních drah v Brně, a dne 27. května 1945 odjel jsem z Veselí nad Moravou ku převzetí stanice Prátlsbrůn. Pro přerušení tratí Břeclav – Přerov a Břeclav + Znojmo přijel jsem do Břeclavy v 6 hod. ráno při přestupování u Moravského Písku a Hodonína. Jelikož trať Břeclav – Znojmo nebyla doposud v provozu bylo mě jítí do stanice Prátlsbrůn pěšky z Břeclavy cestu 30 km, kamž jsem dorazil ve 12 hod. 30 min, v kteroužto dobu učinil jsem hlášení u místního správního komisaře Poláka Rudolfa.
Místní správní komise již pracovala na obsazování obce českými usedlíky, kteří se ve velkém počtu do obce hlásili. Doprovázen členem správní komise ku převzetí stanice shledal jsem tuto až na poškození výměn a rozbitých několika okeních tabulí nepoškozenou. Za to v kancelářích shledana úplná spoušť. Telegrafní, telefoní přístroje úplně demolovány, spojení přerušeno, ternion a zásobník osobní pokladny úplně rozhážen, pokladny prázdné, hotovost žádná. Účetní doklady úplně zničeny, takže nebylo žádného podkladu pro převzetí stanice účetně. Ve stanici zůstal bývalý správce stanice říšských drah Gangenberger, který mě předal klíče staniční a osobní pokladny s výmluvou, že to všechno učinila ruská armáda, což dle mého domění neodpovídalo pravdě, poněvadž čisté tiskopisy byly v úplném pořádku srovnány, a pokladny nebyly vůbec poškozeny. Za pomoci občanů německé národnosti přikázaných místní správní komisí vyčistil jsem nádraží, dal do úplného pořádku. Do týdne byly v provozu pokladny.
Dne 19. června 1945 byl zahájen provoz na trati Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou zkušební jízdou, a na to zavedena osobní doprava.
Dne 2. července 1945 započalo ředitelství čsl. státních drah doplňovat stav personálu. Toho dne přišel do stanice d.n.v. Tomšů Jakub jako výpomoc ve službě komerční od dú Brno, dne 12. července 1945 hlásil se do služby stan. pom. Slavík Antonín od stan. Dol. Cerekev, 25. července 1945 d.n.v. Šumbera Miloslav jako skladník od dú. Brna, 27. července 1945 d.n.v. Ondrůš Štěpán od Tss. Staré Město – Velehrad. Tím byla stanice definitívně obsazena zaměstnanci čsl. státních drah.
Výměny byly Tss. Břeclav postupně opravovány a stanice je od 14. srpna 1945 v úplném provozu.
V příloze zasíláme Úřední věstníky ředitelství říských drah Vídeň, které byly zde nalezeny.
Otiska razítka s textem „Přednosta stanice“
Podpis Chloupek
Otiska razítka ŘEDITELSTVÍ STÁT. DRAH V BRNĚ
Došlo: 15. září 1945
Stanice: Pratlsbrun
Rok: 1946
Přednosta: Chloupek
Zpracoval: Chloupek
Na základě postupimské dohody začal v roce 1946 odsun zdejších Němců z republiky Československé. Půda obdělávaná přes 300 roků těmito přistěhovalci, předána definitívně zasé zpět do rukou československých zemědělců. Není bez zajímavosti, že přes 300 německých rodin ze zdejší obce byla odsunuta do Bavorska, do země svých prarodičů, kteří jako kolonisté po válce třicetileté byli odtud povolání k osídlení naší české půdy. Některé rodiny ve strachu před odsunem do Německa, přešly ilegálně hranice do Rakouska a tam se usadili u známých rodin. Odsun ze zdejší obce byl prost všech incidentů a proveden v tichosti, poněvadž se všichni Němci s odsunem alespoň na venek smířili, ale nevíme jak jim bylo v jejích duších, když museli nastoupit cestu „ nach Heim “, které se v roce 1938 tak domáhali.
Ve zdejší stanici byl to rok oprav částí stanice zničených válkou. Postavena úschovna, skladiště na uhlí pro otop a záchody. Tyto opravy si vyžádaly náklad Kčs 195.000.-, a dány byly dnem 15. listopadu do provozu.
Dne 27. února 1946 stanovena potřeba personálu pro zdejší stanici a to: 1 správce stanice, 1 provozní dozorce komerční, 2 staniční pomocníci, 1 skladník přechodně od 1. června do 31. prosince.
Dne 21. března 1946 v 16 hodin 30 minut zadržen nedaleko stanice hlídkou pohraniční finanční stráže a to vrchním respecientem Vojtěchem Milerem a vrchním respecientem Rajmundem Fröhlihem, bývalý protektorátní zemský policejní president Jugwirt, který při útěku ze zajišťovacího tábora v Brně, chtěl zde ilegálně překročit hranice a prchnout do Rakouska.
Dne 26. května 1946 provedny svobodné volby do národního shromáždění. Tyto první volby v národním státě Československém měly ve zdejší obci tento výsledek: ze 650 platných a odevzdaných hlasů získala:
Komunistická strana československá: 367 hlasů,
Československá strana lidová: 108 hlasů,
Československá strana soc.-dem: 43 hlasů,
Československá strana nár.-soc.: 132 hlasů
Místní národní výbor byl ustanoven následovně: Ksč 10 mandátů, Čsl. 2 mandáty, Čssd. 1 mandát., Čsns. 3 mandáty.
Předsedou místního národního výboru zvolen za stranu Ksč. Pan Hladík Zdeněk, bývalý vládní komisař obce.
V měsíci červnu 1946 ustanoveno ve zdejší obci zemědělské družstvo „Lahoda“ pro zpracování okurek a zeleniny. Převzalo do národní správy po Němcích dva podniky. Zpracovnu zeleniny a okurek, parní pilu zařízenou pro výrobu sudů.
Úroda okurek ve zdejším kraji přes dlouho trvající sucho byla abnormální. Zelených okurek naloženo ve zdejší stanici 69 vagonů, z toho v rámci akce „Unrra“ 28 vagonů do Rakouska. Ostatní zelené okurky odebrány od zdejších pěstitelů, družstvem ku zpracování. Konservovaných okurek a zeleniny se do konce roku naložilo doposud 75 vagonů.
Po opravě závodu na výrobu sudů a škopků bylo naloženo do konce roku 68 vagonů sudů a škopků. Závody se začínají slibně rozvíjet a musíme věřiti, že jejich vedení v českých rukou dosahne lepších výsledků jako za minulá léta.
V řepné kampani přes špatnou úrodu bylo naloženo 31 vagonů řepy pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou.
V měsíci říjnu 1946 byl zřízen ve zdejší obci útvar SNB pro střežení hranic v síle 38 mužů.
Stanice: Prátlsbrun
Rok: 1947
Přednosta: Chloupek
Zpracoval: Chloupek
Tento rok se vyznačoval velkým suchem, které katastrofálně postihlo zdejší kraj. Od začátku dubna do konce září ve zdejším kraji byl jediný déšť a to 25. května, který pro vegetaci skoro nic neznamenal, poněvadž je v zelinářsko-vinařském kraji zapotřebí stálé vláhy. Tím zasažen dvouletý hospodářský plán, který nemohl býti ve zdejším kraji vůbec plněn v dodávkách obilnin, poněvadž se nesklidilo ani tolik, kolik zaseto. V dodávkách zeleniny splněn plán na 50 % a tím také nebyl zaznamenán žádný vzestup v přepravě. Naloženo pouze 51 vagon čerstvých okurek, 6 vagonů ovoce, 3 vagony bramborů. Také v úrodě vína ačkoliv tento rok dosáhlo větší kvality následkem suchého roku, nebylo takové množství jako v roce předcházejícím. Naloženo pouze 7 vagonů čerstvých hroznů. Družstvo pro zpracování zeleniny a okurek „Lahoda“ odeslala za tento rok pouze 94 vagony a firma Vašíček pouze 84 vagony konservovaných okurek a zeleniny. Do zdejších zelinářských podniků došlo ku zpracování 16 vagonů holandského, 9 vagonů polského, 10 vagonů rumunského, 8 vagonů jugoslávského čerstvého zelí. Také úroda řepy cukrovky nebyla velká, naloženo pouze 22 vagonů řepy cukrovky pro cukrovar Břeclav.
Dne 29. ledna 1947 stanovena potřeba personálu pro zdejší stanici a to: 1 správce stanice, 2 staniční pomocníci spol. Dne 27. září 1947 zvýšena potřeba na kampaň o 1 staničního pomocníka přechodně a dne 20. prosince 1947 přidělen 1 provozní dorostenec jako výpomoc.
Stanice: Prátlsbrun
Rok: 1948
Přednosta: Chloupek
Zpracoval: Chloupek
Rok 1948 pokračoval ve znamení dvouletého plánu po uplynulém suchém roce 1947. Ve zdejším kraji nebylo zase dostatek vodních srážek a úroda nedosáhla očekávané výše.
Dne 25. února 1948 při demisi reakčních ministrů a demisi vlády i po únorových událostech se v obci, v životě politickém nic nezměnilo, poněvadž Komunistická strana československá měla jak v obci tak i v okrese mikulovském většinu. Akční výbory národní fronty měly málo práce. Československá strana lidová a strana československo-národně socialistická byly ihned rozpuštěny a zůstala pouze v celém okrese Komunistická strana československa.
Při volbách do národního shromáždění dne 23. května odevzdáno ve zdejší obci 636 hlasů pro jednotnou kandidátku národní fronty a pouze 14 lístků bílých.
Hospodářské družstvo Dolní Dunajovice naložilo za rok 1948 6 vagonů ovoce, 49 vagonů čerstvých okurek, 45 vagonů obilí a 26 vagonů brambor. Družstvo pro zpracování ovoce a zeleniny „Lahoda“ naložilo 8 vagonů konservovaného ovoce, 96 vagonů konservovaných okurek, 24 vagony kyselého zelí. Firma R. Polák nájemce Otto Vašíček konservárna zeleniny naložila 46 vagonů konservovaných okurek a 15 vagonů kyselého zelí. Parní pila podniku „Lahoda“ naložila 38 vagonů sudů a škopků.
Úroda řepy cukrovky byla malá, poněvadž sadba byla z jara zničena hmyzem a zemědělci nuceni ji až třikrát vysévati. Naložilo se pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou pouze 26 vagonů řepy.
Na podzim 1948 naši zemědělci již pracovali na zcelených pozemcích. Toto bylo provedeno za rok 1948 a do pětiletého plánu tímto umožněno zemědělcům, by zlepšili svoje usedlosti lepším výnosem, který jim zcelení pozemků poskytne.
Norma personálu zůstala v roce 1948 nezměněna.