Obec Březí / Prátlsbrun v učebních textech (1969) – Universita Palackého v Olomouci
V roce 1969 vydala Universita Palackého v Olomouci – Filosofická fakulta – učební text Místopis Mikulovska 1848 – 1960, napsali M. Zemek – A. Zimáková. Nás budou zajímat strany 53 až 55, které se týkají obce Březí / Prátlsbrun.
Dokument je na stránkách Pratlsbrun.cz zveřejněn se souhlasem FF Univerzity Palackého v Olomouci.
Pro ulehčení čitelnosti je níže uveden textový přepis. Do textu nebylo nijak zasahováno a byl pořízen z fotokopií dokumentu. Na konci textového přepisu jsou fotokopie zdrojového materiálu.
Naskenovaný dokument poskytl: Peter Frank, Stuttgart – Sbírka Mušov
Březí
Obec leží záp. od Mikulova v blízkosti státní hranice, na mírném svahu v úvalu, nm.v. 199 m.
Dříve se nazývala Prátlsbrunn, německy Bratelsbrunn, od r.1950 Březí.
Názvy tratí: Dolní vinohrádky, V rovinách, Nové vinohrady, V sadech, Za dvorem, Díly u rybníka, Višňové pole, Za nádražím, U Dobrého Pole, Na Bavorech, Ořechová hora.
Pošta, fara, železniční stanice v místě, matriční obvod a zdravotní obvod v Mikulově.
Obecní pečeť: v zeleném čtverci červené pole, v němž v bílé barvě studna, do ní ponořena pečeně.
Od r. 1850 obec administrativně příslušela k s.o. mikulovskému, v letech 1938 – 1945 k landrátu Mikulov.
Počet domů, obyvatel, národnostní a náboženské složení:
Obec Prátlsbrun / Březí – vývoj počtu domů, obyvatel, národností a náboženského vyznání. Zdroj: Místopis Mikulovska 1848 – 1960, učební texty vysokých škol, Universita Palackého v Olomouci
V obci za prvé republiky pracovalo 12 konzerváren okurků, z nichž se většina specializovala na vývoz. Největší z nich byly okurkárny a konzervárny Josefa Weisera a R. Polska (pravděpodobně má být R. Poláka – pozn. Pavel Mašek); po r. 1945 se tu utvořilo několik družstev:
Lahoda, družstevní podnik okresu Mikulov, konzervárna ovoce a zeleniny, Prozed, ovocnicko zelinářské družstvo; v r. 1950 tu pracovala již Fruta, která sdružovala dřívější družstva, zejm. konzervárnu Poláka z r.1936; poté převládla Fruta jako součást závodu Podivín, n.p. provozovna Březí.
Obec také proslula podomáckou výrobou rukaviček, 6 rukavičkářství a výrobou perleťového zboží. Tamní mlýn zanikl po r. 1950, mlékárna v r. 1945. Také po r. 1945 (- 1950) byla v provozu filiálka vinařského družstva Mikulov. Závod R. Weizera se specialisoval na výrobu sudů, kterou po roce 1945 převzalo zmíněné družstvo Lahoda.
Obecní katastr v r. 1900 obnášel 1026 ha, z toho 829 ha polí, 6.85 ha luk, 17 ha zahrad, 29 ha vinic, 28 ha pastvin, 71 ha lesa. V obci bylo 51 koní, 295 ks hovězího a 441 ks vepřového dobytka. Dvůr studentské nadace zahrnoval před první pozemkovou reformou 156.42 ha veškeré půdy, z toho 150.42 ha bylo propuštěno vlastníku a jen 6 ha bylo rozparcelováno.
Po r. 1945 propadlo konfiskaci 1034 ha půdy a z celkového počtu 434 popisných čísel 163 podle dekretu 12/45 Sb. a 150 podle dekretu 108/45 Sb., tj. celkem 313 čísel. Do konce r. 1947 bylo nově osídleno 141 zemědělských usedlostí.
Po r. 1945 vzniklo strojní zemědělské družstvo (1948), JZD se ustavilo v r. 1950 a v následujícím roce mělo 377 členů s výměrou 897.28 ha půdy (z toho 45 ha vinic), v r. 1963 vlastnilo 934 ha půdy a mělo 291 stálých pracovníků.
Za prvé republiky pracovalo v obci 52 řemeslníků, 4 hostince a bylo v provozu 12 obchodů se smíšeným zbožím.
Zemědělský spořitelní spolek vznikl v r. 1906, v r. 1949 se stal Kampeličkou, v r. 1955 jeho agenda přešla na poštu.
Z 1282 obyvatel v r. 1961 příslušelo 377 osob k dělnictvu, 197 k ostatním zaměstnancům, 469 k zemědělským družstevníkům a 14 k jednotlivě hospodařícím rolníkům.
Prvenství po stránce politické si udržovala (1920) něm. křesť. soc. strana, na druhém místě byla něm. soc. dem. strana, v r. 1935 SdP, která v r. 1938 měla 690 členů z 1757 obyvatel.
Obcí procházely rozbíječské skupiny v r. 1938 z Rakous proti republice.
Ve volbách v r. 1946 získala převahu KSČ.
Obec Prátlsbrun / Březí – přehled získaných hlasů jednotlivými politickými stranami. Zdroj: Místopis Mikulovska 1848 – 1960, učební texty vysokých škol, Universita Palackého v Olomouci
8. října 1938 byla obec zabrána německým vojskem, osvobozena RA 23. dubna 1945.
Školní vyučování se datuje od r. 1740, v r. 1807 dostala vlastní budovu, dnešní starší část, v r. 1882 byla přestavěna v dnešní budovu, do r. 1945 vyučování německé, od r. 1945 české, od r. 1953 ZDŠ 1. – 9. ročník.
V r. 1740 byla v obci zřízena farní expozitura z Dolních Dunajovic, v r. 1784 se stala lokální kuracií, v r. 1885 byla povýšena na faru.
Kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v letech 1691 – 1696, věž přestavěna v r. 1853 stavitelem Brugerem ze Znojma, i střední trakt lodi byl přestavěn v r. 1862.
Za prvé republiky byl v činnosti Sbor dobrovolných hasičů (1893), tělocvičný spolek, německý kulturní spolek, místní odbor Národní jednoty, Bundu der Deutschen Südmährens a St. Hubertus (německý myslivecký spolek).
