O pašování zbraní z Rakouska do Prátlsbrunu v roce 1938

/v /přidal

O průběhu neklidného roku 1938 z hlediska pašování zbraní do Prátlsbrunu a Dolních Dunajovic se v roce 1963 rozepsal pan Antonín Ševčík. Ten byl po skončení války přijat původně jako zaměstnanec Archivu města Brna, ale v roce 1951 se rozhodl dobrovolně v rámci „Akce 77 000 do výroby“ stát svářečem. O necelé 4 roky později, v roce 1955, opustil místo svářeče a pokračoval jako referent Jednotného státního archivního fondu Krajské správy ministerstva vnitra. Tam se věnoval zejména období okupace.

A o životě autora se pro změnu zase rozepsala Bc. Dagmar Oličová ve své magisterské práci Absolventi brněnské archivní školy ve službách Moravského zemského archivu.

Níže je uveden doslovný textový přepis článku „Nacistická pátá kolona v Březí“ z roku 1963, se souhlasem Městského muzea a galerie v Břeclavi.

Zdroj textu: ŠEVČÍK, Antonín. Nacistická pátá kolona v Březí. In: ŠEVČÍK, Antonín a Metoděj ZEMEK. Mnichov a Břeclavsko. Břeclav: Okresní vlastivědné muzeum, 1963, s. 5 a 6. 

Nacistická pátá kolona v Březí

Připojení Rakouska k Německu 13. března 1938 mělo velký vliv na Němce zvláště v jihomoravském pohraničí. Řady henleinovců rychle rostly i v konzervativních zemědělských obcích. Tak tomu bylo i v obci Prátelsbrunu, nyní Březí v okrese Břeclav. 1. máje 1938 se z Prátelsbrunu zúčastnilo asi 1.000 osob heinleinovského tábora v Mikulově. A v obecních volbách dne 29. května 1938 dostala v Prátelsbrunu Heinleinova sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei – SdP) 965 hlasů z 1.073; v těchto volbách již ostatní buržoazní německé strany neměly vlastní kandidátky; němečtí sociální demokraté dostali jen 46 hlasů a české strany volilo toliko 62 osob.

V takové obci se tedy mohlo dařit nacistické páté koloně, která pro blízkost státní hranice měla hrát v nacistických plánech na rozbití ČSR roli důležitou pro celé Mikulovsko. Tyto plány začali hitlerovští nacisté uskutečňovat prostřednictvím vybraných členů tzv. „Dobrovolné německé ochranné služby“ (Freiwilliger Deutscher Schutzdienst – FS). FS nahradil po 14. květnu 1938 ordnery (pořadatele) jako oficiální uniformovaný pořadatelský sbor SdP, vystupující při podnicích SdP v sevřených útvarech a jednotném oděvu: černých holinkách, bílé košili a černé vázance. FS byl bojovou a propagační složkou SdP. Členy FS mohli býti jen spolehliví a nacismu oddaní henleinovci starší 18 let. Na přísně utajovaných shromážděních a rozhovorech si sdělovali rozkazy a pokyny hitlerovských nacistů na sabotážní a rozbíječské činnosti v ČSR. Od nich přejímali zbraně a výbušniny, seznamovali se s nimi, aby jich použili až „es kommt der Tag“ (přijde den).

Organizátorem FS v Prátelsbrunu byl Karel Bamboschek z čp. 128. Na tajných schůzkách v Dolních Dunajovicích dostal potřebné pokyny k přepravě zbraní, munice a trhavých náloží do celého okresu. Skladiště těchto zbraní a trhavin, kterými nacisté zásobovali svoji pátou kolonu na Mikulovsku, bylo ve dvoře Stutenhof na rakouské straně hranice. Zbraně a trhaviny vydával tamní správce dvora Leopold Heidl. Prostředníkem mezi Bamboschkem a Heidlem byl Vavřinec Eigner z Prátelsbrunu č. 407, který byl v Stutenhofu zaměstnán. Eigner se zúčastnil také osmidenního kursu pro manipulace s trhavými náložemi a výbušninami v Berlíně. Po absolvování cvičil na tajných shromážděních členy FS na Mikulovsku.

První zásilku s trhavinami a opakovacími pistolemi přivezl ze Stutenhofu Alois Weier z Prátelsbrunu čp. 308. Využil toho, že měl na rakouské straně pole; zbraně a trhaviny naložil do fůry s jetelem a převezl je přes hranice. Zbraně uskladnili nejdříve ve svém sklepě a později je předal většinou členům FS do Dolních Dunajovic.

Druhá zásilka zbraní obsahovala 150 pistolí a velmi mnoho munice. Přes hranice ji opět převezl Al. Weier na povoze, který měl dvojité dno. A protože se mu do prostoru dvojitého dna všechno nevešlo, převezl zbytek pod sedadlem svého povozu Gustav Schmied z čp. 367, který měl rovněž na rakouské straně pole. I z této zásilky byla část předána do Dolních Dunajovic, částí pak byli vyzbrojeni místní členové FS.

Třetí zásilka zbraní byla přepravena přes hranice Stutenhofu 16. září. Obsahovala 4 automatické pistole, 150 pistolí zn. Walter, 64 ručních granátů, mnoho munice a trhavých náloží. Přepravu provedli opět A. Weier a Al. Grandinger z čp. 112. Zbraně a výbušniny ukrývali v noci. Protože obcí procházely hlídky Stráže obrany státu, nestačili všechno dobře ukrýt. Automatické pistole a granáty ukryli na půdě márnice. Část pistolí zn. Walter ukryl Pavel Palan v dřevěných pilinách na půdě svého domku čp. 409. Padesát pistolí, všechna munice a trhavé nálože zůstaly u povozníka Grandingera. Palan byl 17. 9., v den vyhlášení mimořádného stavu v pohraničí, zatčen. Zbraně a granáty na půdě márnice byly nalezeny. Převážná část zásilky byla však již Grandingerem rozdělena členům FS. Zbytek zakopal Grandinger v kůlně a uprchl za hranice.

Část členů FS z Prátlsbrunu, organizujících podle plánu a pokynů nacistů z třetí říše ozbrojený puč v ČSR byla tehdy zatčena, část jich uprchla za hranice. V sousedním Dolním Rakousku se sešlo více takových utečenců z Prátlsbrunu, hlavně po 24. září, aby se vyhnuli při mobilizaci službě v čs. armádě. Vstoupili do tzv. sudetoněmeckého Freikorpsu (SFK) – Freikorpsu Konráda Henleina, založeného v Německu Henleinem 17. 9. 1938. Členové z Prátlsbrunu tvořili samostatnou jednotku o 28 mužích. Veleli jim Fric Reinisch a Jan Schmidt z Prátlsbrunu čp. 354 a 384. V zabraném Rakousku byli vyzbrojeni zbraněmi Wehrmachtu, podnikli zákeřné útoky na české celníky a obránce hranic ČSR.

Příprava ozbrojeného puče členy FS v Prátlsbrunu a okolí nebyla v roce 1938 úplně vyjasněna. Nebyl ani vynesen rozsudek. O podrobnostech nás seznámil nacistický kronikář místní skupiny NSDAP v Prátlsbrunu, řídící učitel v. v. Hugo Wymetal.

Od pohnutého roku 1938 uplynulo již čtvrt století. A to je příležitost k zamyšlení se nad těmito fakty a připomenutí jich i těm, kteří velezradu nacistických henleinovců chtějí dnes nazývat jinými jmény.