Ve 40. letech 20. století byli v obci Prátlsbrun (ve skutečnosti během října 1938 – dubna 1945 se používala jen tehdejší německá varianta názvu obce – Bratelsbrunn) umístěni váleční vězni. O jejich práci a pobytu v obci se nedochovalo mnoho informací, ale dá se předpokládat, že byli nasazeni především v zemědělství. V knize „Tábory utrpení a smrti“ vydané v roce 1969 v nakladatelství Svoboda je jen stručná zmínka a pár informací, ale i tak se podařilo najít místa, kde měli být vězni drženi.

Jak to začalo

Během vyhledávání historických zmínek ve spojitosti s názvem obce Prátlsbrun a Bratelsbrunn na webových stránkách Moravského zemského archivu se objevil výsledek, že název obce Prátlsbrun se vyskytuje na několika stranách i v knize „Tábory utrpení a smrti“ od nakladatelství Svoboda z roku 1969 vydané v Praze, od autorek:

Bubeníčková, Růžena

Kubátová, Ludmila

Malá, Irena

Bohužel pro soukromé badatele nebylo možné zobrazit digitalizovanou verzi knihy přímo na stránkách MZA (Moravského zemského archivu), a tak bylo nutné knihu fyzicky v nějaké knihovně získat. Díky mému bydlišti bylo nejsnazší knihu získat v Krajské knihovně Karlovy Vary, kde k mému štěstí byla dostupná, přestože kniha měla tehdy vyjít jen v relativně malém nákladu.

O čem kniha pojednává

Kniha se detailně zaměřuje na různé typy táborů během 2. světové války a poskytuje mnoho faktografických informací, navíc bohatě ozdrojovaných.

Zajatecký tábor v Prátlsbrunu

V knize se vyskytuje název obce Prátlsbrun, ale je nutné uvést na pravou míru, že v době připojení obce k Německu se používal oficiálně jen název Bratelsbrunn. Pro přehlednost tak budu i v tomto článku používat československý název obce Prátlsbrun, stejně jako je použit ve zmíněné knize.

V knize na straně 462 jsou uvedeny v souvislosti s obcí Prátlsbrun tyto 2 záznamy:

12. Prátlsbrun, č. 229, 28 osob, 1940, Francouzi

13. Prátlsbrun, č. 361, 70 osob, 1942, Rusové

Význam záznamů

Podle informací v knize by tak měly být v obci 2 tábory, kde byli drženi vězni.

První tábor měl být na adrese Prátlsbrun 229 s kapacitou 28 osob, zřízený v roce 1940 s převažujícími vězni francouzské národnosti.

Druhý měl být na adrese Prátlsbrun 361 s kapacitou 70 osob, zřízený v roce 1942 s převažujícími vězni ruské národnosti.

Zdroj těchto informací

V knize je uvedeno, že seznam táborů pochází ze soupisové akce z roku 1946 s tím, že „údaje uvedené v jednotlivých zprávách buď oblastních velitelství, nebo okresních velitelství a jednotlivě i velitelství stanic SNB jsou ponechány v původním vnitřním řazení.“

Každopádně získané údaje o táborech v obci Prátlsbrun spadaly pod oblastní velitelství Znojmo.

Přečíslování domů v obci Prátlsbrun

Po válce i v obci Prátlsbrun došlo k přečíslování domů, takže bez dalších znalostí by bylo nemožné určit, kde se ona dvě místa s vězni měla nacházet.

Vzpomněl jsem si ale na webovou stránku Petera Mozgovicze – Mozgovicz.at, jehož předci z obce Prátlsbrun / Bratelsbrunn byli po skončení 2. světové války odsunuti. A na jeho stránce se nachází náčrtek obce se zakreslením domů a údaji o obyvatelích z roku 1945, takže lze díky tomu nalézt správná umístění.

Na adrese Prátlsbrun 229 by se tak jednalo o dům majitele „Wessely“, tehdy přímo nad hasičskou stanicí.

Druhé místo, kde měli být vězni držení, byl uveden Prátlsbrun 361. Podle výše uvedeného náčrtku se mělo jednat o nemovitost na jméno Eigner. Místo se mělo nacházet u nádraží, nad nyní již neexistující manipulační kolejí. Dnes by tak mělo jít o oblast okolo ulice Nádražní, zhruba v areálu dnes sídlící firmy Zemánek Mikulov s.r.o., která se zabývá autodopravou.

Závěrem

Německo za 2. světové války běžně využívalo práci zajatců nejen pro výrobu zbraní, ale i na další podpůrné, ale neméně důležité činnosti.

Míra využívání vězňů byla v průběhu války dále vzrůstající. Jednou z důležitých činností bylo právě i zemědělství.

Čím více mužů totiž bylo nuceno jít bojovat, tím více jich chybělo nejen na obdělávání půdy. A tak se do obce Prátlsbrun dostali pravděpodobně i vězni takové národnosti, které by zde leckdo na první pohled neočekával (např. Francouzi).

O samotných podmínkách internovaných vězňů, ani o jejich osudech v obci po skončení války, však nejsou k dispozici žádné bližší informace.

Doplněno: potvrzení informací

Protože jediným zdrojem mých informací byla pouze zmíněná kniha, požádal jsem o pomoc potomky původních obyvatel obce o potvrzení této informace.

Tímto děkuji Adelheid Wolf, která potvrdila, že o přítomnosti zajatců slyšela. Zajatci měli pracovat v zemědělství, ale žádné další informace, kde byli ubytováni, kdo a jak je případně hlídal, nevěděla. Zároveň slíbila, že se pokusí zjistit více informací ohledně dvou adres.

Napsala mi:

„Byla válka, muži nebyli, nebyl kdo by obdělával pole. V té době neexistovaly traktory, byly jen pluhy tažené koňmi a voli. Tuto těžkou práci obvykle ženy nebyly schopné zastat.“ A dodala ještě příklad z vlastní rodiny, kdy o hospodářství se měla starat jen samotná babička, matka a její tři dcery.