Duben 1948: manželka člena Finanční stráže v Prátlsbrunu převáděla lidi přes hranice
Je duben 1948 a SNB útvar 8177 ve Znojmě posílá hlášení na velitelství SNB útvaru 9600 s požadavkem na posílení hlídek na jižni Moravě, zejména díky většímu počtu lidí, kteří nedávno ilegálně opustili Československo. Pomáhat lidem s ilegálním přechodem hranic měla i manželka člena Finanční stráže Prátlsbrun. Byla zatčena. Její manžel, Jaroslav Levít, byl také zatčen. Předcházel tomu ten den úspěšný útěk šesti lidí do Rakouska, další tři však byli zadrženi, a do Rakouska se už nedostali. Rodiny byly rozděleny.
Pojďme se podívat na obsah hlášení, které jsem pro snazší čitelnost přepsal do textové podoby.
Vsuvka – aktualizace článku dne 12. dubna 2023 – výpovědi
V Archivu bezpečnostních složek se podařilo na základě mého dotazu dodatečně dohledat složku Jaroslava Levita, a v ní byly podrobnější materiály týkající se převádění lidí přes hranice jeho ženou.
Kromě toho, že správné příjmení mělo být pravděpodobně Levit / Levitová (a ne Levít / Levítová), máme díky této složce s výpověďmi zadržených možnost sledovat, jak probíhalo plánování ilegálního překročení hranic, co a jak jednotliví zadržení vypovídali, atd.
Část lidí tak tehdy úspěšně přešla hranice, zatímco zbývající 2 muži, respektive 3 (syn Josef Sikora se vrátil pro zbylé 2), byli zatčeni. A to díky všímavosti místních obyvatel obce. Jaké pocity zažívaly následně rozdělené rodiny, se tak dnes již nedozvíme.
A jak dopadli „pomahači“? Anastazie Levitová byla vzata do vazební věznice, spolu se svou 4 měsíční dcerou. Manžel, Jaroslav Levit, byl zatčen pro „napomáhání k illegálním přechodům“ a vzat do vazby, později byl propuštěn z věznice ve Znojmě. V roce 1949 byl následně v obci Prátlsbrun z rozhodnutí místního akčního výboru suspendován jako politicky nespolehlivý. Každopádně část materiálů byla již skartována, ale výpovědi zadržených se dochovaly.
V červnu 2023 se mi ozval vnuk Anastazie Levitové (rozené Žákové v obci Nevšová), pan Lubomír Karlík. Doplnil, že v rodině se o tomto téměř nemluvilo. Velmi málo informací měla povědět právě paní Levitová, která měla být po změně režimu za způsobené obtíže na počátku 90. let státem finančně odškodněna. Pan Karlík doplnil, že přestože paní Levitová byla z vězení propuštěna na konci 40. let, vyšetřování a další perzekuce měly probíhat ještě několik let poté, tedy v padesátých letech. Rodina měla zvažovat vystěhování do zahraničí, kde měla mít několik příbuzných, ale nakonec v Československu zůstala.
Jak bylo zmíněno výše, pro pana Levita po propuštění z věznice v roce 1949 (možná díky tehdy vyhlášené amnestii?) to tehdy znamenalo konec jeho služby ve prospěch státu, a celá rodina byla z obce Prátlsbrun vykázána. Paní Levitová, jejíž rodině patřily již před válkou nějaké pozemky, zůstala ženou v domácnosti, pan Levit se měl vrátit k hodinářství.
Podle vzpomínek pana Karlíka měla paní Levitová (která měla sama ovládat několik cizích jazyků) pomáhat lidem přecházet hranice z přesvědčení o pomoci, a nikoliv z nějakých hmotných důvodů. Její povaha by se mohla dle jeho vzpomínek popsat způsobem: „Co na srdci, to na jazyku.“ A zároveň i to mělo paní Levitové v životě přinášet jistou formu komplikací, dle pana Karlíka.
Ale zpět k dochovaným materiálům. Z dostupných informací vyplývá, že k odhalení pomohla v dubnu 1948 všímavost občanů obce Prátlsbrun – M. Cetlové a rolníka Hájka, stejně jako fakt, že již úspěšně převedený syn Adama Sikory, Josef Sikora, se předčasně ještě za denního světla vrátil zpět do Prátlsbrunu pro svého otce Adama Sikoru a Oldřicha Vašinu.
Z pohledu státní moci do událostí zasáhl jako první inspektor FS Haumer z Prátlsbrunu, který byl informán jak M. Cetlovou, tak později i rolníkem Hájkem. Hlášení jsem přepsal tak, jak bylo zapsáno. V protokolech se tak objevuje jak varianta příjmení Hauner, tak i Haumer. Správné příjmení je však Haumer. Dokládá to osobní evidenční karta z Archivu bezpečnostních složek na jméno Adolf Haumer, narozený 21. května 1905 v obci Halamky (správný název Halámky) v okrese Třeboň, kraji České Budějovice.
Jediným zdrojem mi byly oficiální výpovědi a dá se předpokládat, že zadržení mohli některé události následně líčit tak, aby svojí výpovědí ohrozili co nejméně lidí ze svého okolí. Stejně jako mohli mít snahu získat po zadržení pro sebe menší trest. Při čtení výpovědí je však viditelné, že se v některých, ne nepodstatných skutečnostech, rozcházejí. Z množství informací se tak zdá, že vyšetřovatelé se dozvěděli velké množství podrobností. Jestli za to mohlo pouze překvapivé zatknutí části skupiny, špatná domluva jednotlivců pro tento případ, anebo vyšetřovací metody SNB / StB, už dnes nezjistíme.
Těchto několik ručně přepsaných stran z původních protokolů je tak svědectvím doby (v únoru 1948 došlo ke státnímu převratu – tzv. Vítěznému únoru), kdy nový způsob života ve společnosti, možnost cestování a další aspekty té doby, byly pro mnoho lidí tak důležité, že se rozhodli leccos obětovat a z republiky ilegálně odejít, a začít život jinde. V dokumentech je zmíněna obec Zighartice / Setzdorf (někde i nesprávně Zighardice, Cighardice, Cighartice, atp.), která se dnes jmenuje Vápenná (okr. Jeseník v Olomouckém kraji).
Stránky s výpověďmi jsem se rozhodl připojit na konec původního článku s hlášením. Rozdělené jsou pro snazší čitelnost do několika kapitol.
Děkuji Archivu bezpečnostních složek za zpřístupnění materiálů.
Za konzultaci při přípravě článku děkuji PhDr. Jiřímu Mikulkovi.
Ale nyní pojďme teprve na samotné hlášení o událostech…
Obsah hlášení ze dne 10. dubna 1948
Věc: Zvýšená potřeba bezpečnostních opatření na jižní hranici Moravy – hlášení
Následkem koncentrace sil a zvýšenými bezpečnostními opatřeními na státních hranicích ve služebním úseku pohraničních praporů Čes. Budějovice, Plzeň a Karlovy Vary, začíná se projevovati zvýšení snaha o illegální přechody na jižní hranici Moravy, kde síly bezpečnostních složek jsou minimální a nedostatečné.
Podle zpráv z blízkého rakouského pohraničí, které byly získány pohraničními útvary a úřadovnou státní bezpečnosti v Mikulově bylo bezpečně potvrzeno, že v poslední době přešlo illegálně několik skupin osob do Rakouska, přesto že v pravděpodobné době přechodu bylo prováděno zasílené střežení státních hranic v prostorech Mikulov a Břeclav. Jedna skupina osob měla pocházeti ze západních Čech.
Vzhledem k uskutečnění illegálních přechodů v době zvýšené hlídkové služby vzniklo podezření, že jsou mezi bezpečnostními složkami v pohraničí pomahači, kteří umožňují tyto illegální přechody.
Podezření z napomáhání illegálních přochodů v době zvýšené hlídkové služby bylo dne 16. 3. 1948 potvrzeno a současně byl pro tuto činnost zatčen vrch. respicient FS Vladislav Zima. Jeho spolupachatel strážm. Ladislav Dvořák ze stanice SNB Poštorná uprchl těsně před zatčením.
Dne 7. 4. 1948 byl dále zatčen respicient FS Jaroslav Levít, oddělení FS Prátlsbrun, jehož žena dne 7. 4. 1948 převedla přes státní hranici 9 osob z nichž 3 byly hlídkou SNB útvaru a FS zadrženy. Hlášení bylo předloženo SNB útvaru 9600 pod čís. jedn. IIa 108 dův/48 ze dne 8. 4. 1948 a IIa 108/1 dův/48 ze dne 10. 4. 1948.
Dne 9.4.1948 byla z popudu bezpečnostního referenta ONV Mikulov J. Škráška svolána do Mikulova porada za tím účelem, aby bylo provedeno účinnější sesílení složek, které mají za úkol střežiti státní hranice, t.j. pohraniční útvary SNB a FS. Mimoto byla vyžádána stálá spolupráce vojenské posádky Mikulov, která bude dodávati denně 20 mužů k sesílení stanic SNB druhého a třetího sledu. Okrsková celní správa v Brně spolu s vrch. inspektorátem Znojmo rozhodla ihned na poradě, že sesílí obvody inspektorátů Mikulov a Břeclav o 50 mužů, kteří skutečně dnem 13.4. 1948 nastoupí u jednotlivých oddělení FS.
Jelikož pohraniční útvary SNB na jižní hranici mají skutečně minimální stavy, t.j.průměrně 15 mužů na pohraniční četě a z toho pravidělně jest jeden neb dva nemocni, jest počet příslušníků SNB k hraniční službě skutečně minimáIní. Aby skutečně mohla složka pohraničních útvarů hráti rozhodující úlohu při střežení státních hranic, zejména když FS sesílila úsek Mikulov a Břeclav o 50 mužů, navrhuji, aby každá pohraniční četa rot Mikulov a Břeclav byla sesílena nejméně o 8 mužů.
Celková potřeba by se jevila 56 orgánů. Navrhuji, aby příslušníci SNB útvaru 8177, kteří jsou přechodně přiděleni u SNB útvaru Slovensko, byli zpět navráceni ke svým kmenovým útvarům, aby jižní hranice Moravy byla skutečně sesílena na takový stav, který by odpovídal nynějším bezpečnostním poměrům. Současně hlásím, že na poradě u velitelství voj. útvaru 2138 Brno, byl přednesen požadavek, aby pohraniční útvar na jižní hranici byl podstatně sesílen za účelem řádné prevence.
Hlásím, že SNB útvar 8177 Znojmo, jehož stav jest 564 příslušníků, má celkem 245 odvelených/: z toho 128 na Slovensku:/, takže u pohraničního praporu jest pouze 319 příslušníků.
Prosím, aby shora uvedený návrh na sesílení zdejšího pohraničního útvaru byl pokud možno urychleně realisován, aby se předešlo případným nesnázím, spojeným se zvýšenou illegální činností na jižní hranici Moravy.
Velitel útvaru škpt. Kopeček, v.r.
Osudy respicienta FS Prátlsbrun Jaroslava Levíta a jeho manželky
Žádná další zmínka ve spisu, ani jaký trest je stihl, již není.
Po dodatečném vyhledání spisu Jaroslava Levita, viz aktualizace článku ze dne 11. dubna 2023, ale už víme, že byli oba zatčeni, a umístěni do vazby. Nějaký postih však měl zasáhnout jak skupinku, co byla úspěšně převedena, tak i těch neúspěšných, stejně jako i těch, co o plánovaném ilegálním přechodu měli vědět, ale neoznámili to.
Dne 18. 7. 2023 byly doplněny vzpomínky vnuka paní Anastazie Levitové, Lubomíra Karlíka, ohledně rodinných událostí po propuštění paní Levitové.
Zajímavé součásti spisu – čísla
Ve spisu jsou ještě další dokumenty, za zajímavost stojí například tabulka s počty příslušníků SNB, kteří přímo zajišťovali ochranu hranic (SNB útvary spadající pod SNB útvar 9600), jednalo se celkem o 2.931 mužů, přičemž rozdělení bylo následující:
SNB útvar 8174 Karlovy Vary – 585 mužů
SNB útvar 8184 Litoměřice – 194 mužů
SNB útvar 8185 Liberec – 165 můžů
SNB útvar 8195 Hradec Králové – 85 mužů
SNB útvar 8186 Plzeň – 891 mužů
SNB útvar 8176 České Budějovice – 551 mužů
SNB útvar 9167 Brno – 10 mužů
SNB útvar 8177 Znojmo – 282 mužů
SNB útvar 8187 Olomouc – 95 mužů
SNB útvar 8197 Frýdek – 73 mužů
Zdroj dokumentu
Archiv bezpečnostních složek
Dokument: H 1-4 i.j. 25_f88592