Nezaměstnaný zedník německé národnosti z Prátlsbrunu píše prezidentu republiky Masarykovi žádost o podporu, své děti posílá do české školy a místní Němci jeho rodinu prý bojkotují (1933)
Při mém pátrání po materiálech týkající se obce Prátlsbrun se objevil také neurčitý záznam Antreich Josef, Prátlsbrun, nezaměstnaný zedník. Zajímavý na tom byl ale fakt, že tento záznam se objevil na webových stránkách Archivu Pražského hradu. Položil jsem si otázku: „Jaký záznam by to mohl být?“
Samozřejmě jsem se na Archiv Pražského hradu obrátil se žádostí o jaký typ záznamu se jedná, a za jakých podmínek je možné získat fotokopii záznamu.
Podíval jsem se na web archivu, abych se dočetl: „Archiv Pražského hradu při Kanceláři prezidenta republiky vznikl v roce 1920. Jeho počátky jsou spjaty s mírovými dohodami po skončení I. světové války a rozpadem rakousko-uherského mocnářství. Základ archivních fondů tvoří materiály z tzv. archivní a spisové rozluky mezi Republikou československou a Republikou rakouskou, ukončené roku 1923. Díky ní se zpět do českých archivů dostaly písemné památky a dokumenty, potřebné nejen pro fungování a chod nového státu, ale i archiválie mající trvalou historickou a heuristickou hodnotu.“
Ale pojďme k věci. Po splnění nutné administrativy z mé strany jsem obdržel z Archivu Pražského hradu několik fotokopií, kde hlavním předmětem je dopis od v té době nezaměstnaného zedníka, Josefa Antreicha, t. č. v Lednici.
Ještě doplním časový údaj vzniku materiálu – jsou 30. léta 20. století, období světové hospodářské krize.
Text:
Kanceláři
pana presidenta republiky
v Praze.
Podepsaný Jos. Antreich, zedník v Prátlsbrunu čís. 334, prosí tímto snažně o udělení sebemenší podpory, jelikož je v tak veliké finanční tísni, že nemá ani na nejnutnější životní potřebu pro sebe a 3 nezaopatřené děti.
Z nichž nejstarší Anna 16. letá jest bez zaměstnání, Karel 14. letý navštěvuje českou menšinovou měšť. školu v Mikulově a Hildegarda 12. l. čes. obecnou školu menšinovou v Prátlsbrunu.
Od 14. října 1932 jest bez zaměstnání, neb onemocněl silným rheumatismem a byl 6 týdnů v nemocnici ve Znojmě a nyní je v nemocnici v Lednici okres Mikulov.
Rodina doma strádá, matka nemůže nikde zaměstnání dostati. Místní němečtí obyvatelé bojkotují rodinu, že děti navštěvují české školy.
Rodina proto strádá a nemají mnohdy co by do úst dali.
Proto ještě jednou prosím, aby ne pro mne, ale pro moji ženu a děti byla věnována nějaká podpora.
V hluboké úctě, oddaný Jos. Antreich
V Lednici 22. ledna 1933
O několik dní později, 27. 1. 1933, je z Prahy odeslána následující žádost:
Panu přednostovi okresnímu úřadu v Mikulově k vyšetření osobních a majetkových poměrů a podání konkrétního návrhu, na případné udělení menší peněžité podpory. Následuje otisk razítka KANCELÁŘ PRESIDENTA REPUBLIKY.
Okresní úřad v Mikulově potvrdil přijetí žádosti 29. 1. 1933 a podle razítka s datumem jej 30. 1. 1933 předává „Četnické stanici v Dol. Dunajovicích k vyšetření a podání zprávy podle shora uvedeného nařízení.“
Následuje otisk razítka „Okresní hejtman“ s podpisem.
Pod ním následuje otisk jiného razítka – Velitelství četnické stanice v Dolních Dunajovicích a datem doručení 1. 2. 1933.
4. 2. 1933 velitel stanice v Dolních Dunajovicích posílá Okresnímu úřadu v Mikulově tento dopis:
Oznamuji, že údaje v žádosti uvedené jsou pravdivé.
Josef Antreich z Prátlsbrunu č. 334 jest ženat, jest 50 roků stár zednický pomocník, úplně nemajetný a jest t. č. na léčení rheumatismu v nemocnici v Lednici.
Manželka Antreicha Valburga Antreichová jest 38 roků stará a bez zaměstnání.
Rodina Antreichová jest v nájmu a platí z bytu měsíčně 50 Kč. Manželé Antreichovi mají 3 děti a to: 16 roků starou Annu, která jest bez zaměstnání, 13 roků starého Karla, který jest žákem II tř. české měšťanské školy v Mikulově a 12 roků starou Hildu, která navštěvuje českou obecnou menšinovou školu v Prátlsbruně.
Manželé Antreichovi jsou německé národnosti, děti však od počátku vstupu do školy navštěvují české školy, následkem čehož místní němečtí obyvatelé rodinu Antreicha bojkotují, takže jest bez zaměstnání. Celá rodiny žije ve velké bídě a jest k udělení podpory potřebná.
Velitel stanice
podpis (nečitelný)
Okresní úřad v Mikulově tento dopis obdržel hned následující den, 5. února 1933. Následně tentýž úřad dne 7. února přeposílá vyjádření do Prahy s dovětkem „Předkládám po vyšetření s návrhem na poskytnutí podpory.“ Podepsán byl okresní hejtman.
Kancelář presidenta republiky obdržela vyjádření z okresu dne 10. února 1933.
Následně byl založen spis 14. února 1933.
Následuje text:
Před založením účtárně,
aby poukázala poštovní spořitelnou na adresu:
Josef Antreich, Prátlsbrun číslo 334, pošta Lednice, pol. okres Mikulov z fondu podpor částku 100.-
Razítko s názvem Účtárna Kanceláře presidenta republiky a textem Došlo 16. II. 1933.
Částka 100 Kč z fondu podpor byla poukázána dne 17. února 1933.
Do spisovny došlo / založeno 22. II. 1933.
A tím spis se signaturou M 3401/38/23 končí.
Originál materiálu se nachází v:
Archiv Kanceláře prezidenta republiky, fond KPR protokol M, sign. 4340/33.
Doplněno 12. 8. 2021: trocha pátrání
Rodina Antreichů se do obce Prátlsbrun přistěhovala z nynější obce Milovice, Josef i Walburga (rodným příjmením byla Axenkopf), se tam narodili. Byla to chudá dělnická rodina, oba pracovali na statku Schaflerhof (dnes již neexistuje, nacházel se nedaleko rybníka s dnešním názvem „Kačeňák“). Za posílání dětí do českých škol byl zvláštní příplatek, způsob státní podpory a možná i jistá forma nátlaku na počeštění.
Dcera Anna se provdala za: Franz Ossig z obce Bulhary (Pulgary) a po roce 1945 žili ve městě Esslingen nedaleko Stuttgartu, mají spolu 2 děti.
Druhá dcera Hilda by měla mít také 2 dětí, a také by měla žít nedaleko Stuttgartu.
O synovi Karlovi nejsou dostupné žádné informace.
Zdroj: informace od Petera Franka a Adelheid Wolf,
https://gedbas.genealogy.net/person/show/1179127438
